Rozdíl mezi státní půjčkou na pět let v aukci od velkého investora a drobného střadatele prostřednictvím SSD je nyní asi dvě procenta, kterými stát fakticky dotuje dluhopisový projekt. „Prémie bude muset být výrazně nižší a splatnost dluhopisů výrazně delší,“ říká stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek, co by sociální demokraté změnili po vstupu do vlády.
Také se mu nelíbí, že k prémii placené z kapes daňových poplatníků se mohou dostat velcí investoři, pro které ale SSD není určen. „Existuje podezření, že přes fyzické osoby a neziskovky nakonec ty mimořádné zisky skončí u vybraných velkých investorů,“ říká Mládek.
Případná budoucí vláda to ale bude mít těžké, pokud bude chtít změnit Kalouskovy parametry dluhopisů a zároveň zachovat jejich atraktivitu. Nyní jsou úročeny tak, aby výnosově konkurovaly termínovaným či spořicím účtům. Pokud by sociální demokracie prodloužila ještě jejich splatnost, výnos by naopak měla ještě zvyšovat.
I přes tyto náklady chce ministerstvo financí dále navyšovat držbu dluhu v rukou občanů. „Dlouhodobým cílem je podíl domácností na držbě státního dluhu ve výši asi deseti procent,“ říká mluvčí Jakub Haas.
Ministr Kalousek dokonce mluvil v minulosti o 15 až 20 procentech. „Při aktuálním tempu růstu by necelý 15procentní podíl domácností na českém dluhu měl být dosažen v roce 2019. V tu dobu však pravděpodobně bude u kormidla úplně jiná vláda a spořicí dluhopisy pro domácnosti už nemusí být vůbec emitovány,“ projektuje Jiří Cihlář z Next Finance.
Pokud by dluh rostl stejným tempem jako dosud a stát by dotoval dvěma procenty navíc držbu dluhu domácnostmi, v roce 2019 by hypoteticky nákladový rozdíl za celý projekt SSD dosáhl zhruba 6,6 miliardy korun. To je více než například celá letošní státní podpora stavebního spoření. I přes nemalé náklady projektu Mládek dodává, že po změnách z dílny ČSSD by spořicí dluhopisy rozhodně zachoval: „Tedy záměr ano, Kalouskovo provedení nikoli.“
Malťané drží třetinu státního dluhu
Ministerstvo financí však také tvrdí, že v zahraničí je standardní, aby občané vlastnili asi desetinu státního dluhu. Statistiky Eurostatu však říkají něco jiného, alespoň o státech Evropské unie. Už s nynějším podílem domácností 3,4 procenta na dluhu je Česko v tomto ohledu na špici. Statistiky Eurostatu za rok 2011 ukazují jen dvě výjimky – na Maltě drží domácnosti 30 procent dluhu a v Itálii 16 procent dluhu. Jinde však jde jen o mizivá procenta. V Maďarsku je to necelých pět procent, v Belgii a Švédsku něco málo přes tři procenta. A všude jinde je méně než nyní v České republice.
