Princip dobrovolnosti a dohled bank nad projekty, které by se financovaly z navrhovaného Fondu národního rozvoje. Tyto výhrady k záměru premiéra Andreje Babiše (ANO) vedou ČSSD k tomu, že bude nadále prosazovat uzákonění zvláštní bankovní daně. Přesné parametry fondu navíc zatím nezná ministerstvo financí ani Česká bankovní asociace. „Když je něco dobrovolné, může to být nefunkční. Trváme na bankovní dani,“ řekl deníku E15 šéf poslanců sociální demokracie Jan Chvojka.
Jeho stranický kolega Václav Votava ze sněmovního rozpočtového výboru připomněl, že zamýšlený nástroj by byl jiný než státní fondy pro dopravní infrastrukturu a rozvoj bydlení. „O investičních projektech by rozhodovaly hlavně banky, vláda by byla v jejich područí,“ tvrdí.
Česká bankovní asociace považuje fond za výrazně lepší řešení než sektorovou daň. Analytik ČBA Miroslav Zámečník míní, že fond by mohl být částečně kontrolován státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. „Sloužil by například na kofinancování investičních projektů typu PPP, kdy spolupracují ministerstva se soukromým sektorem,“ nastínil.
Náměstek ministryně financí Stanislav Kouba míní, že je nejprve třeba vznik a fungování fondu upravit zákonem. „To je úkolem pracovní skupiny, která se začne scházet příští měsíc. V řádu týdnů by se měla dohodnout,“ řekl. Členy týmu budou i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu.
„Existuje obecná představa a nyní musíme posoudit, nakolik se shoduje s platnými právními předpisy a zda bude nutné je korigovat,“ dodal s tím, že zkoumat se bude i soulad s evropskými normami.
Babiš po zatím druhé schůzce se čtyřmi největšími bankami působícími v Česku řekl, že zavedení sektorové daně požadované sociální demokracií je špatný nápad, protože by zpomalilo ekonomiku. S bankami se shodl, že alternativou je právě vytvoření fondu, do něhož by finanční instituce příští rok odvedly šest miliard korun. Kolik by vkládaly v dalších letech, neupřesnil.
„Nejedná se o jednorázové financování spotřeby, ale o vytváření aktiv pro rozvoj společnosti,“ řekl Zámečník. Fond by mohl poskytovat desetinu až dvacetinu objemu daného investičního projektu, na zbytek by si stát od bank půjčil. Zámečník odhadl, že ročně by bylo možné zahajovat takto hrazené výstavby dálnic či nemocnic za pět desítek miliard.
