Kontrasignaci u milostí prosazovali sociální demokraté už při jednání o novele ústavy o přímé volbě prezidenta, ale neúspěšně. „Věřím, že současné kauzy posílí důvody k tomu, že je změna nutná,“ uvedl Zaorálek. Pro změnu ústavy musí zvednout ruku tři pětiny zákonodárců.
Prezidentův vicekancléř Petr Hájek označil v České televizi (ČT) požadavek na kontrasignaci za nesmyslný. „Prezident neposuzuje trestné činy, není dalším odvolacím místem, nerozlišuje, zda jde o korupci či o nezaplacené alimenty, on posuzuje, zda má případ humanitární či jiný lidský rozměr,“ řekl Hájek. „Prezidentská milost má vtip v tom, že jedna osoba to posuzuje podle svých hodnotových měřítek, citu a soucitu a další řady aspektů, které žádný soud zohlednit nemůže,“ uvedl v ČT.
O kauze prezidentských milostí si také přečtěte:
Místopředseda ČSSD požadoval už v úterý po prezidentovi a jeho kanceláři vysvětlení ohledně poskytnutých sporných milostí, a to i z minulosti. Spekulovalo se také o tom, že nejsilnější opoziční strana vyzve Klause k odchodu z funkce. Na dnešním grémiu ČSSD ale takový návrh podle stranického předsedy Bohuslava Sobotky nepadl.
Udělování milostí provází v poslední době značný rozruch, dvě udání na ně dokonce prověřuje policie. Hrad možnost korupce při udělování prezidentských milostí vylučuje. Hájek vzkázal Zaorálkovi ve středečních Lidových novinách, že projevuje neobhajitelnou hloupost, když Klause ke zdůvodnění milostí vyzývá. Prezident podle něho bere zřetel na lidský rozměr případu, který „z principu ani nejde“ vysvětlit.
Sobotka podotkl, že ČSSD vyčká na závěry policejního vyšetřování. Důležitá je podle něj ale systémová změna, tedy zavedení kontrasignace. V opačném případě by se mohlo stát, že se institut milostí zdiskredituje tak, že bude úplně zrušen, uvedl.
V souvislosti se spornými milostmi padají jména bývalé ředitelky Metropolitní univerzity Anny Benešové, která byla odsouzena pro korupci, a podnikatele Tomáš Maliny, odsouzeného za stamilionový podvod. Podle Zaorálka existuje „celá řada kauz“.
Senát bude navíc na schůzi, která začne koncem února, projednávat výzvu Klausovi, aby podepsal dodatek k Evropské sociální chartě. Dodatek v minulosti parlament ratifikoval, prezident pod něj dosud podpis nepřipojil. „Prezident je evidentně za hranou ústavnosti,“ soudí místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Sociální demokraté mají v horní komoře většinu a je pravděpodobné, že takovou výzvu prosadí. Pokud Klaus dodatek nepodepíše, „jsme připraveni iniciovat ústavní stížnost,“ podotkla Gajdůšková.
