Návrh reformy sociálních dávek se blíží k cílové pásce, změny hodlá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit na přelomu roku. Podstatou úprav několika zákonů je sloučení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí do jedné „superdávky“. Především chudší rodiny s dětmi by měly na státní pomoc dosáhnout snadněji, žádosti slibuje Jurečka zjednodušit a digitalizovat. Lidé však budou muset procházet majetkovými testy.
„Aktuálně pracujeme na finální podobě celého návrhu,“ řekl šéf tiskového oddělení rezortu práce Jakub Augusta. Samotné změny paragrafů však představují jen první krok. Tím dalším a složitějším bude schvalování předloh zejména v Poslanecké sněmovně, kde v posledních měsících narážejí vládní poslanci na stále větší odpor opozice. Její zástupci podrobují koaliční záměry zdlouhavé kritice nebo brání jejich přijetí obstrukcemi. Tyto snahy budou nabírat na intenzitě s blížícími se parlamentními volbami. Právě v roce 2025, kdy se hlasování koná, má reforma začít platit.
„Revize systému sociálních dávek je nyní předmětem pravidelných debat v rámci pracovních skupin, kde jsou zastoupeni představitelé politických stran i zainteresovaných neziskových organizací a experti z dalších subjektů,“ dodal Augusta.
Stínový ministr sociálních věcí Aleš Juchelka varuje před možnými nástrahami majetkových testů. „Někdo může mít majetek, a přesto se dostane na nějakou dobu do svízelné situace. Stát by měl být připravený pomoci i těmto lidem,“ míní.
Další úskalí bude představovat zrychlení procesu vyřizování žádostí, hlavním nástrojem bude digitalizace. Tento úkol leží na bedrech úřadu práce. Žadatelé už nebudou muset dokládat náklady na bydlení, které si úředníci sami zjistí od poskytovatelů energií, a vyplňovat formuláře zvlášť pro každou ze čtyř dávek. „Měli by to všechno v jedné dávce. Pracovně o ní hovoříme jako o dávce sociální podpory a pomoci,“ upřesnila za MPSV šéfka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek Iva Merhautová.
Podle sociologa PAQ Research Daniela Prokopa může příspěvky na děti a doplatky na bydlení v současnosti nárokovat přes 40 procent rodin, čerpá je však pouze čtvrtina. „Skupiny obyvatelstva, které mají problémy s financemi nebo nic neušetří, jsou chudší rodiny s dětmi. Pro ty je také mnohem složitější o dávky žádat,“ uvedl Prokop. „Musejí doložit řadu informací, jako jsou příjmy či výživné, nebo i takové drobnosti jako to, že dítě nechodilo na brigádu,“ podotkl sociolog.
Stud žadatelů
Že je stávající model nejsložitější pro nízkopříjmové rodiny s dětmi, které musejí předkládat velké množství dokumentů a dokazovat řadu skutečností desítkami stran formulářů, potvrdil také ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a poradce rezortu práce Filip Pertold.
„Za nedostatkem žádostí o podporu není jen stud žadatelů a komplikovanost byrokratického řízení, ale také diskreční pravomoc samotných úředníků. Čím více bude proces zautomatizovaný, tím více se omezí rozhodování úředníka, zda si dotyčný podporu zaslouží, či ne. A tím více podpora povede ke kýženému cíli,“ věří Pertold.
Podle Augusty je cílem reformy zjednodušení a zpřehlednění sociálního systému, a zároveň zajištění jeho větší efektivity a dostupnosti. „Budeme pokračovat v nastoleném vysokém tempu digitalizace v rámci celého rezortu. To umožní do systému vnést jasný řád a pravidla týkající se například zjišťování příjmové situace domácnosti, a to jak v oblasti majetkové, tak v oblasti aktivity na trhu práce,“ zdůraznil mluvčí ministerstva. Úřady by například zkoumaly nemovitosti, ze kterých může mít žadatel o dávku další příjmy z pronájmu.
Konec papírování
Změny mají rovněž odbourat zbytečné papírování přetíženým zaměstnancům úřadu práce. Do vyřizování žádostí o čtyři příspěvky a příplatky spojené do jedné dávky plánuje Jurečka výrazně zapojit nové online formuláře v rámci už spuštěného elektronického systému s názvem Jenda. Přes něj si lidé loni vyřizovali mimořádný pětitisícový příspěvek na dítě ve věku do 18 let.
Podle dat Českého statistického úřadu činily loni spotřební výdaje domácností v Česku 181 tisíc korun na osobu, meziročně stouply o 14 procent. Projevil se v tom hlavně růst cen energií a potravin. Z letošních šetření plyne, že nadpoloviční většina občanů se stále obává chudoby, případně značného poklesu životní úrovně.
