„Speciální ekonomické zóny jako nástroj využívá přes 80 zemí světa velmi efektivním způsobem,“ řekl Křížek. Díky nim byla například nastartována velmi rychle rostoucí ekonomika Číny.
Ze zemí východoevropského regionu je využívá například Polsko, Maďarsko, Ukrajina či pobaltské země. Slouží jim jako prostředí se zvýhodněnými podmínkami pro podnikání například v podobě daňových úlev, urychlených povolovacích procesů či takzvaných facility services, tedy podnikatelských inkubátorů, technologických a logistických parků či konferenčních a tréninkových center. Tím, že Česko takové zóny nemá, získávají podle CzechInvestu okolní země konkurenční výhodu při lákání přímých podnikatelských investic. Navíc jim pomáhají rozvíjet již usazené firmy ve vybraných podnikatelských sektorech či regionech.
Speciální ekonomické zóny mohou mít několik podob. Jednak to mohou být průmyslové zóny ve speciálním režimu nebo virtuální zóny. „Může to být jeden mrakodrap v Praze a my do toho mrakodrapu můžeme nastěhovat firmy, které by jinak do České republiky vůbec nepřišly,“ řekl Křížek. Tyto firmy by pak musely zaměstnávat české občany a odvádět daně. Důsledkem by tak bylo zvýšení zaměstnanosti a přilákání zahraničních investorů.
To, jak konkrétně firmy v těchto specializovaných zónách budou podporovány nebo zvýhodněny, Křížek neupřesnil. Bude se o nich jednat, navíc to předpokládá značné změny legislativy. CzechInvest podle něj disponuje analýzami, které dokazují jejich ekonomický přínos.
„Evropská unie je k tomu ostražitá,“ upozornil děkan Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jaromír Veber. Nelze podle něj dělat veliké úlevy v daňové oblasti. „Když si ale vezmete, kolik máme programů na podporu podnikání a s tím souvisejících aktivit, a když je dáte dohromady, tak to mohou být velice zajímavé podmínky pro investory,“ dodal.
Ekonomické zóny nejsou jediným bodem nové strategie CzechInvestu. Ta mimo jiné počítá s rozšířením klastrových iniciativ do zahraničí, vytvoření podnikatelských inkubátorů pro české firmy v zahraničí, podporou zpracovatelských společností či zavedení byznys „ombudsmana“. Ten by radil podnikatelům, kteří se setkají s neodůvodněnými byrokratickými překážkami.
Investice v roce 2010 podle regionů
Region | Počet projektů | Výše investice (mil.korun) | Výše investice (mil. USD) | Pracovní místa |
---|---|---|---|---|
Hl. m. Praha | 2 | 11 | 1 | 238 |
Jihočeský kraj | 6 | 285 | 14 | 331 |
Jhomoravský kraj | 52 | 1223 | 62 | 1678 |
Karlovarský kraj | 3 | 2 | 0 | 16 |
Kraj Vysočina | 8 | 246 | 12 | 146 |
Královéhradecký kraj | 5 | 39 | 2 | 40 |
Liberecký kraj | 6 | 702 | 35 | 330 |
Moravskoslezský kra | 29 | 3488 | 176 | 975 |
Olomoucký kraj | 12 | 1032 | 52 | 497 |
Pardubický kraj | 10 | 1315 | 67 | 782 |
Plzeňský kraj | 22 | 2016 | 102 | 1319 |
Středočeský kraj | 26 | 1433 | 73 | 802 |
Ústecký kraj | 7 | 2211 | 112 | 1043 |
Zlínský kraj | 19 | 2246 | 114 | 1226 |
Celkem | 209 | 16.247 | 823 | 9423 |
zdroj: CzechInvest