Dan Ťok hraje o mýtné a své ministerské křeslo

Ministr dopravy Dan Ťok.

Ministr dopravy Dan Ťok. Zdroj: ctk

Ve vládě zítra začne bitva o budoucnost českého mýtného systému. Materiál ministra dopravy Dana Ťoka je sice označen pouze jako informativní, má však výbušný potenciál. Jde o to, kdo ovládne české dálnice a mýtné miliardy na další dlouhá léta. Ťok bude hájit představu, jejímž pilířem je využití nynějších ocelových bran minimálně dalších pět let. Teprve pak by ministr vyhlásil otevřený střet technologií, kdy by se proti mikrovlně a branám postavil satelit.

Dokument rozporují především sociální demokraté, podle kterých neodpovídá dubnovému usnesení vlády. V něm stojí, že by ministerstvo dopravy mělo připravit technologicky neutrální tendr. Sociálnědemokratický dopravní expert v řídícím výboru k mýtnému Pavel Švagr proto vidí v činech ministra jasný nesoulad s vládním zadáním. Názor premiéra Sobotky se včera nepodařilo zjistit, podle zákulisních informací ale bude ministrovi dopravy na vládě horko. Výhrady totiž mají i lidovci.

Ťok naopak říká, že úkol vlády přesně plní, když k neutrálnímu tendru postupně směřuje. „Čekám ale, že na vládě bude trochu rozpor,“ připouští ministr. Za svůj postup je prý připraven takříkajíc položit hlavu na špalek. Systém a mýtné brány postavila a pro stát provozuje firma Kapsch. Smlouva jí končí příští rok. Ťok odmítá, že by šil plán Kapschi na míru, jak tvrdí kritici. Jeho úřad prý oslovil dvacet firem, z nichž patnáct projevilo o provozování současného systému zájem.

Přechodné období je podle ministerstva nutné k tomu, aby nepřišla vniveč investice do mýtných bran. Systém by se měl rovněž rozdělit na sběr dat a jejich zpracování. Pro Ťoka je klíčové, že za ním stojí šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. „Návrh ministerstva je opravdu ekonomický a nejlevnější pro daňové poplatníky. Ministra podpořím,“ sdělil deníku E15 Babiš. Podobným sporům se vyhnulo Rakousko, které hodlá i nadále provozovat zakoupený mikrovlnný systém.

Dan Ťok: Chci Česko vrátit na železniční mapu Evropy