Daň z nemovitostí narostla až pětinásobně. Pokud přesahuje pět tisíc, lze ji rozdělit na splátky

Výměra daně z nemovitých věcí mnohé zaskočila

Výměra daně z nemovitých věcí mnohé zaskočila Zdroj: midjourney

Letošní květnová výměra daně z nemovitých věcí miliony lidí a firem zaskočila. Mnohem častěji než v minulých letech se obracejí na pracovníky Finanční správy, zda nejde o omyl. V průměru o osmdesát procent zvýšil daň z bytů, domů nebo pozemků vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Některé radnice ale zároveň zvedly takzvané místní koeficienty, čímž daň oproti loňsku vyšroubovaly až na pětinásobek. Vyměřenou částku musejí lidé zaplatit do konce května. Pokud přesahuje pět tisíc korun, lze ji rozdělit do dvou splátek.

„Letos jsou krajské finanční úřady a územní pracoviště častěji dotazovány k navýšení daňové povinnosti, zda nedošlo k chybnému vyměření daně či vyměření na další rok dopředu,“ řekl mluvčí Finanční správy Tomáš Weiss. Potvrdil, že tyto dotazy zodpovídají berní úředníci především ve městech, jejichž zastupitelstva schválila vyhlášky o nárůstu místního koeficientu.

Každá obec se mohla rozhodnout, zda ponechá daň vypočtenou ze základní sazby, kterou úsporný balíček zvedl na 1,8násobek, nebo ji zvýší právě místním koeficientem. Od roku 2021 může činit 1,1 až 5. 

Stát přitom nově zakotvil možnost srazit daň pomocí koeficientu nižšího než 1, aby dopady plošného zvýšení základní sazby mohly samosprávy zmírnit až o polovinu. Drtivá většina z nich k tomu ale nepřistoupila. Výtěžek z daně putuje obcím. Stát je ale zkrátil na rozpočtovém určení daní, takže si moc nepolepší.

Citelnou změnu k horšímu zaznamenali například obyvatelé Zlína, kde daň v průměru narostla až pětinásobně. Město tento krok avizovalo už loni. Argumentovalo tím, že daň nezvyšovalo patnáct let. Snížením koeficientu, které se před měsícem pokusila prosadit opozice, by Zlín přišel zhruba o 80 milionů korun.

„Už nemáme kde brát. A pokud máme poskytovat služby pro celý kraj, které jako krajské město zajišťujeme, potřebujeme optimalizovat příjmy,“ zdůraznil primátor Jiří Korec (ANO). Město nyní připouští, že na podzim by mohla daň mírně klesnout.  

Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu, říká ekonom Matějka

Video placeholde
Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15

Za byt 3+1 zaplatí jeho majitel ve Zlíně asi dva tisíce korun, u rodinného domu se sazba vyšplhala na čtyři a půl tisíce. Více odvedou státu a městu i podnikatelé a vlastníci parcel. Dosud Zlín z daně inkasoval téměř 60 milionů korun, letos očekává 140 milionů.

Výměr s vyšší částkou daně z nemovitostí dostali také obyvatelé středočeské Sázavy. Připlatí si ale jen o státní navýšení. Zastupitelstvo se rozhodlo místní koeficient neměnit, a to přesto, že představuje významný příjem do rozpočtu. I když město peníze potřebuje, nechce obyvatele zatěžovat. „Co určitě musíme dotovat, je odpadové hospodářství. Část daňového výnosu jde do investic, kde nám pokryje plánované výdaje,“ uvedl starosta Sázavy Vladimír Dvořák (Zdraví Sport Prosperita).

Daň musí být uhrazena do 31. května 2024. Pouze v případě, že převyšuje pět tisíc korun, ji lze rozdělit do dvou splátek. První je třeba uhradit do konce května a druhou do konce listopadu. Platbu je možné provést převodem z účtu, složenkou, prostřednictvím SIPO nebo v hotovosti na finančním úřadu či pokladně České národní banky.

Výnos ze zdanění nemovitostí se v posledních letech zvyšuje. Zatímco v roce 2013 byl necelých deset miliard korun, loni přesáhl dvanáct miliard. Důvodem je právě i zvyšování místních koeficientů. Přesto platí v Česku jedno z nejnižších zdanění bytů, domů a pozemků v Evropě. Tvoří půl procenta všech daňových výnosů. Nižší podíl má jen Rakousko, Lucembursko a Malta. Unijní průměr se pohybuje kolem tří procent.