Spolu s volebním rokem 2017 se vrací do politické diskuze velké ekonomické téma – nastavení daní. Úpravy, které během čtyř let prosadila Sobotkova vláda, byly spíše kosmetické. Pro podzimní sněmovní volby by se daně měly stát jedním z nejdůležitějších témat. Nahrává tomu i ekonomická stabilita země. Jakým směrem se ubírají úvahy politických stran, je víceméně jasné. Levice by ráda více zdanila bohaté – firmy i osoby, pravice se zase zaměřuje na nižší zdanění práce a DPH.
Prostor pro debatu o případném snížení daní mimo jiné vyvolal fakt, že státu se vloni dařilo daně vybírat a hospodaření skončilo rekordním přebytkem. O možnosti snížit daňové břemeno tak začali diskutovat nejen politici, ale přimlouvají se za ně i nevládní ekonomové. Hodně se mluví především o úpravách DPH, vehementním zastáncem snížení horní, jedenadvacetiprocentní sazby je ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Ten by také rád zrušil zdanění dividend, podle něj by to zabránilo vyvádění firemních zisků do zahraničí. A nebrání se debatám o případné úpravě odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Což nejspíš bude i jeden z požadavků ODS a TOP 09. Hnutí ANO hodlá volební program publikovat zhruba v polovině letošního roku, v něm už by daňové změny měly být uvedeny konkrétně. „Chceme mít nízké daně, prostor na snižování je,“ říká šéf hnutí.
Na návrzích daňových změn pracuje i nejsilnější rival babišovců, ČSSD. Základem úvah socialistů je daňová progrese. Pokud jde o daně, které ze svých příjmů odvádějí občané, více peněz by do státní kasy mělo plynout od lidí s vysokými příjmy, ti s nízkými a středními platy by odváděli méně. Diskuze se vede o zavedení tří daňových pásem, kudy by případně vedly jejich hranice, ještě není definitivně stanovené, experti optimální možnosti propočítávají. Stejný princip by měl být uplatněn při stanovení korporátních daní, jedná se o dvou sazbách.
Ve hře je také speciální sektorová daň pro firmy z bankovnictví či síťových odvětví. Prosadit sektorovou daň ale bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Přiznávají to i sami socialisté: „Když jsme například s Andrejem Babi- šem debatovali o daňových soustavách, o danění bank, zkrátka chtěli se bavit o danění velkého kapitálu, tak jsme u něj neuspěli.“ A proti jsou i zaměstnavatelé. „Zavedení sektorových daní by zhoršilo podnikatelské prostředí,“ soudí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ke změnám DPH se socialisté stavějí velmi zdrženlivě. Maximálně by byli ochotni přistoupit na snížení sazby, která zatěžuje základní potraviny. „Byli bychom jedině pro snížení DPH na základní potraviny jako na Slovensku,“ potvrzuje ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. Nejmenší z vládních stran, KDU-ČSL, hodlá tradičně vsadit na podporu rodin s dětmi a uvažuje proto hlavně o zvyšování daňových slev. Nebyla by ani proti snížení sazby DPH na základní potraviny.
Pravice, ODS a TOP 09, mluví především o úpravě sazeb daně z přidané hodnoty. Ani jedna z partají nesouhlasí s nynějšími třemi sazbami, podle jejich představ by měly platit maximálně dvě sazby či jenom jedna. Za nejschůdnější cestu pak považují návrat ke dvěma sazbám, přičemž by se jejich výše vrátila na úroveň před ekonomickou krizí, tedy deset a devatenáct procent. Obě politické formace by také byly pro snížení sociálních a zdravotních odvodů, ruku v ruce s tím by však podle nich měla jít reforma obou systémů.
