První variantou je podle Dienstbiera návrh na zrušení příslušných ustanovení trestního řádu, podle kterých rozhodoval Nejvyšší soud. Mohla by jej podat skupina poslanců nebo senátorů. „V té souvislosti by Ústavní soud mohl posoudit i rozsah imunity, nebo se k tomu alespoň vyjádřit,“ řekl dnes novinářům Dienstbier.
Další možností je podle něho vyvolání kompetenčního sporu; je otázka, zda jednání exposlanců má posuzovat státní zastupitelství, nebo zda přísluší do kárné pravomoci sněmovního mandátového a imunitního výboru. „Buď státní zastupitelství, nebo Poslanecká sněmovny by se v tomto případě mohly s kompetenčním sporem obrátit na Ústavní soud,“ řekl senátor.
Třetí variantou je podání stížnosti pro porušení zákona, pravomoc má ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Muselo by se ale podle Dienstbiera prověřit, jestli je možná. „Nejvyšší soud, který by o této stížnosti rozhodoval, by mohl věc předložit k posouzení Ústavnímu soudu,“ popsal Dienstbier. Možnosti jsou podle něho nyní teoretické. „Není to v té fázi, že by o některé z nich někdo konkrétně jednal,“ uvedl senátor.
Nejvyšší soud tvrdí, že právo hlasovat určitým způsobem nebo se vzdát mandátu je politickým právem poslance. Sociální demokraté ale tvrdí, že imunita se vztahuje jen na slovní projevy. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka udělal soud ze členů dolní komory nadlidi.
Zcela jistě není možné imunitu vztahovat na poskytnutí úplatku, zdůraznil Dienstbier. Podle ČSSD je chybou trestního řádu, že výklad podává Nejvyšší soud, a nikoli Ústavní soud. Poslanci by měli hledat způsob, jak stav změnit, podotkl Zaorálek.
Nejvyšší soud v úterý vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení exposlance Marka Šnajdra a Petra Tluchoře, viněné z korupce spočívající v dohodě o přijetí „trafik“ po rezignaci na poslanecký mandát. Šnajdr a Tluchoř spolu s Ivanem Fuksou svým odchodem ze Sněmovny umožnili schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase, se kterým kabinet spojil hlasování o důvěře.
