Digitální zemědělství. Chmelařům pomohou technologie, senzory a data

Letošní úrada výrazně převyšuje ty minulé.

Letošní úrada výrazně převyšuje ty minulé. Zdroj: archiv E15

Letošní úrada výrazně převyšuje ty minulé.
Sběr dat z chmelnice na Žatecku
3
Fotogalerie

Výkyvy počasí, a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Letošní rekordní sklizeň okolo osmi tisíc tun představuje dvojnásobek zatím nejslabší sklizně v roce 2012. Tehdy se sklidilo pouze 4,3 tisíce tun. Zlepšit a stabilizovat úrodu má pomoci nový projekt ve spolupráci technologických firem, pivovarníků a chmelařů.

Sklizeň chmele v posledních deseti letech výrazně kolísá. „Letošek byl výjimečný, vody bylo dost, ale to nebude pravidlem každý rok. Vody v dlouhodobém horizontu ubývá a nyní jde o to, aby se využívala efektivně,“ uvedl Ivan Tučník, který má na starosti projekt Pro chmel v Plzeňském Prazdroji.

Ve zmíněném projektu se spojil pivovar, technologický gigant Microsoft a šestice chmelařů ze Žatecka. Ta byla ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele vybrána tak, aby pokryla co možná nejširší škálu půdních a klimatických podmínek. Technologické řešení, které vznikne po příští sklizni, budou moci používat i další chmelaři z celého světa.

Na projektu s pěstiteli chmele spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a firma Agritecture, která bude data vyhodnocovat. Nejmodernější technologie mají chmelařům nově pomoci mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic.

„Ukážou například, jak rostliny chmele reagují na jednotlivé změny počasí i stav vody a minerálů. Projekt přinese softwarové řešení, které bude pěstitelům poskytovat detailní informace pro optimální pěstování rostlin. Ukáže jim, kdy a jak intenzivně se mají jednotlivé části chmelnic zavlažovat, aby rostliny prospívaly a pěstitelé zároveň neplýtvali vodou, které je zejména v některých částech Žatecka nedostatek,“ řekl k projektu Alex Mitro z Microsoftu. Nové aktivity navazují na projekt Chytrá chmelnice, který přinesl první výsledky již během letošní sklizně. Nyní se budou vyhodnocovat.

Použité technologie umožní získat unikátní vstupní databázi dat. Tu doplní Microsoft o satelitní snímky i analýzu historických údajů o klimatu v jednotlivých mikroregionech. Obě technologické společnosti pak společně vyvinou software s mobilní aplikací, který bude za pomoci umělé inteligence sesbíraná data vyhodnocovat tak, aby pěstitelům poradila, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství. 

„Data a satelitní snímky zpracuje umělá inteligence Agritecture a software od Microsoftu je přeloží do srozumitelných výsledků. Ty se pak budou zobrazovat v jednoduché mobilní aplikaci, která chmelařům pomůže,“ doplnil Tučník.

Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Jestliže je jí málo, rostlina strádá. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. Úroda je pak bohatá a kvalitní. To je případ i letošní sklizně. Z údajů vyplývá, že by úroda mohla přesáhnout hranici osmi tisíc tun suchého chmele.

„Tolik se v Česku naposled sklidilo v roce 1996. Tehdy ale byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, které bylo pro chmel víc než příznivé. Pršelo každý měsíc, a to i v jinak suchých místech na Žatecku. Takové počasí bychom si přáli každý rok. Bohužel je to ale zase extrém. Sice pozitivní, ale ze zkušenosti posledních deseti patnácti let víme, že za rok to může být o desítky procent opět horší právě kvůli výkyvům počasí. A pro nás by bylo lepší, kdyby stejně jako v minulosti byly roky vyrovnané,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstva Žatec.

Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na pěti tisících hektarech vypěstuje téměř šest tisíc tun chmele. Z toho přes 80 procent tvoří neslavnější odrůda žatecký poloraný červeňák s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou například pro plzeňský ležák.