V porovnání s loňským srpnem jsou dluhy domácností vyšší o 42,5 miliardy a dluhy podniků o 27,5 miliardy korun. „Sazby hypoték zatím stále nenašly své dno a ani poslední zprávy ze zasedání centrálních bankéřů nenaznačují, že by se úroky v Česku měly v nejbližší budoucnosti výrazněji zvedat. Ceny nemovitostí zůstávají také nízké, byť již výrazněji neklesají. Obojí tak nahrává dalšímu zadlužování Čechů, neboť největší podíl jejich dluhu tvoří právě úvěry na bydlení,“ uvedl partner PwC Audit Petr Kříž. Jde tak podle něj o poměrně bezpečné zadlužení, kde si banky pečlivě prověřují své potenciální dlužníky.
V případě úvěrů podnikům podle Kříže sice mají banky dostatek volných peněz, ale zároveň přitom mají na své potenciální dlužníky přísnější měřítka než v minulosti. „Obezřetnost při úvěrování je ale jistě namístě, neboť právě benevolence při poskytování úvěrů stále u zrodu mnoha krizí, včetně té poslední,“ uvedl.
Domácnostem i podnikům v srpnu současně vzrostly úložky na jednodenních vkladech. Lidé na nich měli uloženo téměř 1,33 bilionu korun, což je proti červenci o 12 miliard korun více. Meziročně byly jejich vklady vyšší o 126 miliard korun. Vklady podniků od července stouply o 11,4 miliardy korun na 751,6 miliardy. Proti loňskému srpnu uložily o 67,4 miliardy korun více.
Vklady podniků klesly
Na účtech s výpovědní lhůtou se však vklady domácností i podniků meziměsíčně ztenčily. Domácnostem ubylo 4,4 miliardy korun, meziročně se jejich úspory snížily o 25,7 miliardy na 308,8 miliardy. Vklady podniků od konce července klesly o 739 milionů korun na 16,3 miliardy. Proti loňskému srpnu je to ale o 4,9 miliardy korun více.
Centrální banka poskytuje tuto statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.
