I přes výhrady schválili senátoři čtyřhodinové debatě novelu školského zákona. Mimo jiné podpoří přijímání dvouletých dětí do školek. Ministryně školství Kateřina Valachová při jednání oznámila, že už dnes navštěvuje mateřské školy 40 tisíc dvouletých dětí. „I mě to překvapilo. Je to reakce na demografický vývoj,“ uvádí Valachová. Na mateřské školy už není takový tlak, přichází do nich slabší ročníky dětí a tak v některých obcích mají místa i pro dvouleté.
Už dnes mohou dvouleté do mateřských škol chodit. Nově mají mít dostat na místo ve spádové školce nárok, a to od roku 2020. A to přesto, že podle některých senátorů by měla péče o děti mladších tří let zůstat na rodičích.
Školky nemají vybavení na hygienické přebalování dětí a jejich koupání
Podle senátora Zdeňka Berky (ČSSD) dnes školky přijímají dvouleté podle zralosti, tedy jedině pokud splní určité podmínky na samostatnost. „Dítě patří především do péče rodičů, děti mladší tří let mají být do mateřských škol umisťovány výjimečně,“ uvedl senátor Pavel Eybert (ODS). „Školky nemají vybavení na hygienické přebalování dětí a jejich koupání,“ poznamenal.
Podle Valachové ale žádné významné výdaje školkám v souvislosti s častějším přijímáním dvouletých dětí nehrozí. Navíc do školek míří na investice dotace, do roku 2020 až 13 miliard korun z evropských fondů. Mateřské školy mají také možnost získat od příštího školního roku evropské dotace na plat chůvy, která by měla posílit tým učitelek. „Počítáme s tím, že se budou počty dětí ve třídách snižovat.
Stávající situace, kdy je třicet dětí na jednu učitelku, to je nad lidské síly. Pochybuju o tom, že v takových podmínkách naplňován vzdělávací program,“ uvedla Valachová. Novela, kterou senátoři schválili, obsahuje i další diskutabilní body. Část senátorů nesouhlasila se zavedením povinného posledního ročníku v mateřských školách. Proti tomu se postavil senátní výbor pro veřejnou správu. „Zamýšleného účelu se dá dosíci i méně invazivním způsobem vůči rodičovským právům a právům dítěte,“ míní senátorka Eliška Wagnerová.
Pro rodiče, kteří nedávají děti do registrovaných mateřských škol, to od roku 2017 znamená povinnost své děti přihlásit do spádové školky a během školního roku s ním přijít na ověření úrovně vzdělávání. To by podle Valachové měl být spíše pohovor nad úchopem tužky a znalostí barev, než testování.
Do mateřských škol chodí dnes přes 90 procent pětiletých dětí. Podle nadace Open society fund by povinnost dát děti do školky měla pomoci ohroženým dětem dostat se ke vzdělání co nejdříve. Ani další novinka, že se mají od příštího roku sjednotit přijímací zkoušky na střední školy, není vnímána jednoznačně. Celoplošná jednorázová zkouška, která některým žákům odřízne cestu k maturitě, může mít podle některých odborníků dalekosáhlé důsledky, které nebyly prověřeny.
Budeme mít data, jestli některé školy nepřijímají děti s nízkou úspěšností
Některé střední školy přijímají i uchazeče s nízkými studijními předpoklady, aby naplnily třídy. Zejména úroveň gymnázií se tím snižuje. Centrální přijímací zkoušky, které budou mít 60 procentní váhu na přijetí žáka, by to mohly změnit. „Budeme mít data, jestli některé školy nepřijímají děti s nízkou úspěšností,“ říká Valachová.
Senátoři se okrajově dohadovali i o společném vzdělávání společného vzdělávání na základních školách. Projekt rozšíření inkluze postižených dětí podle kritiků není dobře připravený. Novela, kterou měli senátoři na stole, ovšem řeší jen dílčí úpravy financování. Navrhovaný odklad opatření neprošel. „Rozhodli bychom se pouze pro odklad podpory státu pro rodiče, kteří usoudí, že by jejich dětem tento způsob vzdělávání prospěl,“ uvedl senátor Václav Hampl.
| Co mění novela školského zákona |
| Povinná mateřská škola od pěti let dítěte |
| Nárok na místo v mateřské škole ve spádovém obvodu |
| Centrální přijímací zkouška na střední školy |
| Povinná maturita z matematiky (kromě škol s talentovými zkouškami |
| Upravuje financování podpory pro vzdělávání žáků se specifickými potřebami |
Povinná školka znevýhodněným nepomůže a školky zatíží
Na školky dopadne administrativa, sníží se jejich kvalita, obává se schválených změn Ludmila Šprachtová, místopředsedkyně Asociace předškolní výchovy.
Co bude znamenat novela školského zákona pro mateřské školy?
Mnoho problémů. Rozšíří již teď rozsáhlou administrativu, mateřská škola bude sledovat, jestli se děti dostavily k zápisu, omlouvání předškoláků, a další. Schválení novely školského zákona považuji za ztížení podmínek vzdělávání v mateřských školách, které povedou ke snížení kvality vzdělávání.
Profesní organizace a odborníci na předškolní vzdělávání byli proti zavedení povinného posledního předškolního ročníku.
Může zavedení povinného přihlášení do mateřské školy pro předškoláky zmírnit rozdíly mezi znevýhodněnými dětmi a ostatními při nástupu do školy?
Nemůže a nezmírní. Nástup v pěti letech do mateřské školy tyto rozdíly nevyřeší. Bylo by třeba věnovat se problémům dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí mnohem a mnohem dříve, de facto ještě před jejich narozením. Jeden rok docházky do mateřské školy deficit nevyrovná.
Souhlasíte se zavedením zákonného nároku na místo ve spádové školce pro děti čtyřleté, tříleté a nakonec i dvouleté?
Podle mě je to zbytečné, protože v souvislosti s klesající porodností místa v mateřských školách pro tyto děti budou. Legislativně ovšem nejsou připraveny podmínky pro docházku dvouletých dětí do mateřské školy. Týká se to především počtu dětí ve třídě, kdy jsou tyto děti mnohdy v počtu 28 dětí a v počtu přítomných učitelek, kdy s nimi bývá jedna, sama. Doufejme, že do roku 2020, kdy by měla začít platit spádovost pro dvouleté děti se podmínky pro jejich docházku do mateřské školy, vyřeší.
