Dohled na tajné služby zajistí soudci a žalobci, navrhuje Sobotka

Bohuslav Sobotka,

Bohuslav Sobotka, Zdroj: CTK

Řadu let se odkládaly změny, s nimiž teď počítá věcný záměr návrhu zákona premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jednou z nich je dvoustupňová kontrola Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství s pravomocí vstupovat i do neskončených, tedy živých případů. Další změnu přináší poslanecký dohled nad Úřadem pro zahraniční styky a informace, na nějž zatím dosáhne jen ministr vnitra. Podle plánu legislativních prací má vláda projednat paragrafové znění zákona v červnu.

Civilní kontrarozvědka i vojenská výzvědná služba podléhají poslaneckým komisím, které si předvolávají jejich šéfy. K dokumentům o živých kauzách se však nedostanou. Proto také nemohly zjistit a ověřit například to, proč vojáci poslali do Libanonu agenta Martina Psíka a jaké měl úkoly. A právě to chce Sobotka změnit. Kromě poslaneckých komisí má fungovat speciální pětičlenná komise složená ze soudců a státních zástupců, která by do tajných složek nahlížela. Ovšem až v okamžiku, kdy by zákonodárci nebo vláda začali služby podezírat z porušení zákona či ústavou a ústavní listinou zaručených práv.

Nepolitickou komisi, kde by mohli zasedat také členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu či náměstci ministra spravedlnosti, by na návrh exekutivy jmenovala dolní komora. Komisaři by měli pětiletý mandát. Výstupy komise budou podle návrhu utajované v režimu přísně tajné. Zveřejněno by bylo jen konstatování, zda služba nějakou normu překročila, či nikoli.

ODS postrádá lepší koordinaci

Opoziční ODS proti Sobotkovu záměru výhrady nemá. „Pan premiér to konzultuje se všemi stranami. Myšlenka na vznik zvláštní komise i podřízení Úřadu pro zahraniční styky a informace dohledu poslanců je správná. Diskutuje se o tom už dlouhá léta a bohužel bezvýsledně,“ uvedl šéf parlamentního orgánu pro kontrolu Bezpečnostní informační služby Marek Benda (ODS).

Stejně jako předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan (ČSSD) však Benda postrádá lepší koordinaci agentů. Nedostatky se projevily i v libanonské kauze. Podle některých názorů by měl ve Strakově akademii působit tým podřízený premiérovi, který by informace výzvědných složek vyhodnocoval a upozorňoval na možné průniky. „Myslím, že to nepatří do žádného zákona. Je to čistě exekutivní záležitost,“ poznamenal Benda.

Podmínky pro členství v komisi
Členem zvláštní komise pro kontrolu dvou tajných služeb působících na území Česka se nebude moci stát nikdo z ozbrojených a bezpečnostních složek, poslanců, senátorů, ministrů ani nejvyšších ústavních činitelů včetně prezidenta. Podmínkou pro členství současných či bývalých soudců, žalobců, členů kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu nebo náměstků ministra spravedlnosti bude věk nad čtyřicet, prověrka na nejvyšší stupeň přísně tajné a také to, aby před jmenováním nebyli minimálně tři roky členy politické strany.