Dohodu umožnil ústupek ČSSD, která chtěla nominovat exministra financí Pavla Mertlíka. Výměnou chce prosadit navýšení peněz na sociální služby o zhruba 750 milionů korun a vyšší růst minimální mzdy. Podle ČSSD by se měla od ledna zvýšit o 700 korun na 9200 korun oproti původně plánované pětistovce. „V rámci vyjednávání jsme otevřeli dvě programová témata, která pokládáme za důležitá,“ uvedl v této souvislosti premiér Sobotka.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš prý s návrhy souhlasí. Je ale proti tomu, aby bylo součástí dohod na eurokomisařce. Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka ale bude nutné zvýšení minimální mzdy projednat ještě na tripartitě.
Prezident Miloš Zeman označil Jourovou za skvělou volbu a velmi rozumné řešení. Vládu ale pokáral za to, že kandidáta vybírala dlouho. „Myslím, že se vláda mohla dohodnout daleko dříve,“ řekl prezident. Podle něj si premiér nemusel jezdit pro radu do Bruselu a jméno eurokomisaře mohlo být známo o dva až tři týdny dříve.
Nominace ženy posiluje šanci Česka na lepší portfolio
Navržením političky roste šance, že český eurokomisař povede některý z významnějších resortů v příští Evropské komisi. Její šéf Jean-Claude Juncker v ní totiž chce mít vysoké zastoupení žen. Ještě dnes bude o nominaci Jourové jednat vláda.
Fakt, že výběrem ženy si Česko říká o výraznější portfolio, potvrdil i premiér Sobotka. „Byli bychom rádi, kdyby budoucí český eurokomisař měl v komisi silnější pozici, než jak tomu bylo v minulosti,“ uvedl premiér.
Babiš: Jourová by se mohla věnovat regionálnímu rozvoji
Pokud se stane komisařkou právě Jourová, uvedl předseda ANO Andrej Babiš, vhodnou oblastí by pro ni byl regionální rozvoj, tedy evropská podoba toho, čemu se politička věnuje v české vládě.
Regionální politiku by upřednostnila i samotná Jourová. „Dávala bych přednost, kde se cítím silná, a to je regionální politika, případně institucionální vztahy a administrativa,“ uvedla Jourová. „Nebojím se ale ani dopravy či průmyslu,“ poznamenala. V unii by Jourová ráda zlepšila jméno ČR a mimo svou práci v komisi spojovala Čechy, kteří v Bruselu žijí a pracují.
Premiér Sobotka zas prohlásil, že by mělo Česko usilovat o některou z ekonomických oblastí. Dosavadní český eurokomisař Štefan Füle měl na starosti rozšíření Evropské unie.
Jourová jako náhradu navrhuje svou náměstkyni
Ve vládě chce Jourová zůstat až do podzimu, kdy by měla nová komise začít fungovat. Do té doby hodlá mimo jiné vyčerpat maximum evropských fondů či předložit vládě novelu zákona o veřejných zakázkách. Ráda by ministerský post předala své náměstkyni Kláře Dostálové, zatím ale není jasné, zda bude ANO i koalice s Dostálovou souhlasit. Jourová odejde také z pozice první místopředsedkyně hnutí ANO, řadovou členkou zřejmě zůstane.
| Věra Jourová (49) |
|---|
| Vzdělání: vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1991) a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (2012) |
| Současné funkce: ministryně pro místní rozvoj (od ledna 2014), první místopředsedkyně hnutí ANO 2011 (od března 2013), členka Poslanecké sněmovny (od října 2013) |
| Kariéra: zástupkyně ředitele Městského kulturního střediska v Třebíči (1991-1994), tajemnice a tisková mluvčí městského úřadu v Třebíči (1995-2000); pracovala v konzultační firmě DHV ČR (2000-2001), vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina (2001-2003); náměstkyně ministra pro místní rozvoj (2003-2006); před loňským vstupem do Sněmovny a vlády podnikala několik let jako konzultantka, zaměřovala se na evropské fondy |
| Působení v politice: v letech 2003 až 2006 byla členkou ČSSD; v roce 2002 byla za ČSSD zvolena zastupitelkou Třebíče; v roce 2009 kandidovala do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu jako nestraník, v roce 2010 kandidovala též jako nestraník do Sněmovny za KDU-ČSL; v hnutí ANO se angažuje od roku 2012 - byla hlavní manažerkou, pracovala na ekonomickém programu, loni v březnu byla zvolena první místopředsedkyní; při říjnových předčasných volbách do Sněmovny byla lídrem kandidátky hnutí ANO na Vysočině |
| Ostatní: - Na MMR měla na starosti mimo jiné evropské fondy. - Na podzim 2006 strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. Soud přiznal Jourové 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy, o dalších požadavcích Ústavní soud rozhodl, že jsou promlčené. - V životopise Cesta z panoptika, který vyšel loni, popsala mimo jiné svoji nedokonanou sebevraždu ve vazbě nebo autonehodu, při níž zranila mladou ženu. - Mluví anglicky, rusky a pasivně ovládá rumunštinu. |
| Jourová má být čtvrtým členem Evropské komise z ČR |
|---|
 |
 |
 |
 |
