Důchodová komise schválila penzijní reformu. Podpořila vznik nultého pilíře

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová při představení nové důchodové komise (30.1 2019)

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Zuzana Jentschke Stöcklová a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová při představení nové důchodové komise (30.1 2019) Zdroj: reprofoto Facebook

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)
Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) a ministryně Jana Maláčová (ČSSD)
5
Fotogalerie

Důchodová komise se shodla na tom, jakým směrem by se mohla ubírat dlouho očekávaná penzijní reforma. První důchodový pilíř by se tak mohl rozdělit na dvě části – nultou solidární a první zásluhovou. 

První část by vycházela ze státního rozpočtu a byla by pro všechny stejně vysoká. Zásluhová část by byla placena z pojistného a její výše by se odvíjela podle toho, kolik důchodce za život do systému odvedl. „Model by přinesl vyšší srozumitelnost pro občany a také umožnil nastavit základní výši důchodů pro všechny penzisty,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která usiluje o zavedení minimálního zaručeného důchodu.

Solidární složka by se podle předsedkyně komise Danuše Nerudové mohla pohybovat například od šesti do deseti tisíc korun. O výši zásluhové části by měli být lidé informováni pravidelně už v době, kdy ještě pracují. „Pokud bude mladá generace vědět, kolik ze zásluhového systému – plus solidární složka – bude součástí jejich důchodu, tak je to potom motivace spořit si,“ řekla Nerudová. Novinka by se mohla týkat lidí, kteří půjdou do důchodu kolem roku 2030, mělo by se to tedy dotknout početné generace narozené v sedmdesátých letech.

Důchody, které jsou už dnes složené ze dvou částí, jsou v Česku podle Nerudové z 80 procent kryty z průběžného pojistného systému, zbývající pětinu doplácí stát. Dodala, že Česko je v EU zemí s nejvyšším podílem placení penzí z průběžného systému, unijní průměr je kolem 50 až 60 procent. „Hovoříme o systematickém zapojování příjmů ze státního rozpočtu do financování důchodových výdajů. Samozřejmě ten poměr je právě tím parametrem, o němž budeme diskutovat,“ uvedla Nerudová.

V kolika letech máte nárok na pobírání starobního důchodu? Spočítejte si věk odchodu do důchodu v naší kalkulačce

Opoziční strany nebo odboráři, kteří s posílením zásluhovosti souhlasí, upozorňují, že není jasné, z jakých daní by se měla solidární část důchodu platit. Spíš než o dani z příjmu uvažuje Maláčová o digitální či diskutované sektorové dani. Ty by však stačily na pokrytí důchodů jen na několik dní, míní například poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Komise složená z politiků i odborníků by o konkrétních parametrech měla hovořit na svých dalších jednáních. Odboráři upozorňují, že změna nemusí znamenat faktické zvýšení penzí.