Důchodová reforma kulhá na jednu nohu. Zájem o penzijní spoření klesá, netáhne ani DIP
Má to být důležitá součást vládní důchodové reformy, za níž nese odpovědnost ministerstvo financí. Z důvodu prohlubujícího se schodku penzijního systému hodlá stát posílit zájem o individuální spoření na stáří. Aktuální čísla ale zatím svědčí o zcela opačném efektu. Podle údajů rezortu financí a penzijních společností počty střadatelů za první pololetí výrazně klesly. Z průzkumů veřejného mínění navíc plyne, že netáhne ani takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), což je nový způsob ukládání peněz určený především mladším ročníkům. Byť za cenu většího rizika slibuje vyšší výnosy než běžné „penzijko“.
Řady účastníků důchodového spoření se státním příspěvkem za prvních šest měsíců prořídly o téměř sto tisíc osob. V tomto třetím pilíři penzijního systému je nyní celkem 4,12 milionu účastníků. Srovnatelně nízké číslo vykázaly statistiky koncem předminulé dekády. Následující růst pak v roce 2012 překonal pětimilionovou hranici. Od té doby ale počty střadatelů setrvale klesají.
Další propad v letošním prvním půlroce zapříčinily podle odborníků změny platné od ledna a července, které především seniory připravily o státní bonus. Přišly o něj i střadatelé s nižšími úložkami do 400 korun měsíčně. K získání maximálního příspěvku ve výši 340 korun je v současnosti třeba pravidelně ukládat alespoň 1700 korun. Dříve stačila tisícikoruna.
„I ve druhé čtvrtině roku se projevily dopady úprav systému, které loni iniciovalo ministerstvo financí. Zvyšuje se počet lidí v důchodovém věku, kteří opouštějí staré penzijní připojištění, protože už k němu nedostávají státní příspěvek,“ řekl mluvčí Asociace penzijních společností (APS) Jan Sedláček. Zájmové sdružení předpokládá, že odliv bude pokračovat i ve třetím čtvrtletí.
Nejde ale zdaleka jen o seniory. Podle rezortu financí mohou být důvody poklesu různé. „Pokud ale přijaté změny způsobily dílčí odchod osob s přiznaným starobním důchodem, které už nemají od července nárok na státní příspěvek, pak nejde o neočekávaný efekt,“ uvedl Petr Habáň z oddělení komunikace ministerstva.
Aby stát lidem, kterým vyplácí starobní důchody, přispíval ještě na penzijní spoření, označila za nesmysl Národní ekonomická rada vlády i řada dalších expertů. „Je to spoření na penzi, nikoliv v penzi,“ argumentoval šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Zároveň se letos rozšířila nabídka státem podporovaných produktů spoření na stáří o takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP), a také o pojištění dlouhodobé péče. „Proto nelze vyloučit, že se někteří dosavadní klienti třetího pilíře rozhodli místo něj využít tyto nástroje,“ dodal Habáň.
Podrobnější vyhodnocení změn však ministerstvo zatím nemá, čeká na výsledky za třetí kvartál. Není tedy jasné, jaký podíl na stotisícovém úbytku mají starobní důchodci a jaký lidé v produktivním věku.
Zájem o účastnické fondy roste
Za pozitivní považují penzijní společnosti rostoucí zájem o nové, takzvané účastnické fondy, které na rozdíl od původního penzijního připojištění negarantují nezáporné zhodnocení. „I za druhý kvartál opět přibylo lidí v těchto fondech, a to o více než 47 tisíc,“ přiblížil Sedláček.
Na konci druhého čtvrtletí měli střadatelé v „penzijku“ zatím nejvíce peněz – 606 miliard korun, což je mezikvartální nárůst o 8,5 miliardy. V doplňkovém penzijním spoření investovalo v účastnických fondech přes 1,91 milionu lidí a objem jejich spravovaného majetku činí skoro 192,6 miliardy. V transformovaných fondech, do kterých se už od roku 2012 nedá vstupovat, spořilo více než 2,21 milionu účastníků s objemem spravovaného majetku 413,7 miliardy.
Zbrusu novým nástrojem je DIP, který také pochází z dílny ministerstva financí. O tomto moderním důchodovém účtu, jak ho od jara propagují například poutače ve veřejné dopravě, ale nemá podle průzkumu agentury Ipsos informace plných 62 procent občanů. Téměř pětina dotázaných uvedla, že o tomto produktu slyšela, považují ho však za nezajímavý. V plánu investovat do DIP má jen 15 procent účastníků průzkumu, čtyři procenta už jeho investory jsou.
Navzdory dosavadnímu malému zájmu rezort financí očekává, že poptávka po DIP postupně poroste, a tím bude vytvářen tlak i na zaměstnavatele, aby na tento nový nástroj přispívali svým zaměstnancům.
V DIP je možné vytvářet finanční rezervu nákupem akcií, dluhopisů, podílů v investičních fondech či zajišťovacích derivátů sloužících ke krytí úrokového či měnového rizika. Podmínkou je, aby DIP trval nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.
VIDEO: Buď budeme platit vyšší daně, nebo půjdeme později do důchodu. Je to jednoduché, tvrdí ekonom Matějka v pořadu FLOW.
