Důchodová reforma zvýší minimální garantovanou penzi

Ministr práce a sociálních věcí  Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh důchodové reformy.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh důchodové reformy. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Miffek Thuong Ly
Pavel Otto
Jan Novotný

Vláda chce k roku 2050 uspořit na výdajích na důchody tři procenta HDP. Návrh důchodové reformy, kterou představil ve čtvrtek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), si klade za úkol pomoci udržet na uzdě penzijní systém, do něhož se v příštích desetiletích začlení silné populační ročníky. Stát chce v principu postupně snižovat vlastní podporu a přimět současné pracující obyvatele, aby si sami spořili na stáří.

Výdaje na penze prudce rostou a dnes představují zhruba třetinu státního rozpočtu. Důchodové pojištění již nestačí pokrývat výdaje na důchody a letošní deficit důchodového systému by tak mohl dosáhnout až 80 miliard korun. Letos se očekávají celkové výdaje na penze zhruba 690 miliard korun, v příštích letech by mohly stoupat o několik procent HDP ročně. „Pokud nic neuděláme, může se stát, že na důchody prostě nebudeme mít a budou proto velice nízké,“ řekl Jurečka.

Cílem vlády je, aby se k roku 2050 na výdajích na důchody uspořila tři procenta HDP, což v přepočtu na současný stav ekonomiky představuje kolem dvou set miliard korun. Bez reformy by deficit důchodového účtu stoupl až k pěti procentům HDP, s reformou by to měla být dvě procenta.

Podle odborníků je současný důchodový systém neudržitelný. „V roce 2050 bychom museli hledat nové prostředky až ve výši 350 miliard korun, pokud bychom žádnou reformu důchodů nepřijali,“ upozornila ekonomka a členka NERV Helena Horská. „Museli bychom zvýšit daně a kdo by to chtěl. Měli bychom vyšší daňovou zátěž než severské země,“ dodala. Podle Horské nejde jenom o důchody. Pokud by stát nesnížil výdaje na penze, musel by omezit výdaje na infrastrukturu, školství a další oblasti.

„Jsem nesmírně ráda, že vláda poprvé po 30 letech měla odvahu přijít se skutečnými řešeními. Je potřeba vzkázat čtyřicátníkům a mladším, že i s nimi se počítá,“ řekla ekonomka a šéfka bývalé důchodové komise Danuše Nerudová. „Jde o opatření, které řeší nejen udržitelnost, ale i odstraňování nespravedlností v systému. Pana ministr našel sílu vyjednat politický kompromis, na který jsme neměli sílu,“ dodala.

Postupné snižování důchodů

Nejbolestivějším bodem důchodové reformy bude zpomalení růstu penzí v poměru k průměrné mzdě. Toho stát docílí úpravou parametrů pro výpočet důchodů. Cílem je, aby důchody v roce 2035 poklesly v poměru k průměrné mzdě o dvě procenta. V praxi to bude znamenat zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně. „Senioři nám jistě odpustí, protože vědí, že mezigenerační solidarita funguje na obě strany a nebylo by fér, aby jejich vnoučata splácela dluhy, které by vysoká valorizace důchodů přinesla,“ řekl Jurečka.

Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu

Věk odchodu do důchodu se bude automaticky měnit na základě doby dožití. Konkrétní věk by každoročně aktualizoval Český statistický úřad pro lidi, kterým bude ten rok 50 let. „Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku,“ řekl Jurečka. Dosud se věk odchodu přehodnocoval každých pět let na základě demografické studie. Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965.

Pro předčasný důchod bude třeba 40 let pojištění

Vláda chce omezit počet lidí, kteří vstupují do předčasného důchodu, a brzy tak opustí trh práce. Místo 35 let bude nutné sociální pojištění odvádět alespoň 40 let. Do předčasného důchodu bude také možné odejít nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku, ne pět let jako teď.

Zavedení minimálního garantovaného důchodu

Myšlenku minimálního garantovaného důchodu představila už důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou v minulém volebním období. Minimální důchod bude činit dvacet procent průměrné mzdy, což je téměř dvojnásobek oproti současnosti. Z toho deset procent je základní část a na deset procent se zvedne zásluhový díl.

Úprava valorizace důchodů

Po roce 2025 by měly penze růst pomaleji než dosud, vláda upraví parametry pro výpočet valorizace. V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně vyplácen mimořádný příspěvek.

Zvýšení sociálního pojistného u OSVČ a dohodářů

Vláda chce zvýšit živnostníkům zálohy na sociálním pojištění. Minimální vyměřovací základ, ze kterého se pojistné počítá, vzroste během tří let zřejmě až k minimální mzdě. V současné době činí vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných 10 081 korun, sociální pojištění je necelá třetina této částky. V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal. Cílem je snížení rozdílu mezi odvody zaměstnanců a OSVČ.

Nízké odvody se pak odrážejí ve výši důchodu. „Šedesát procent OSVČ platí minimální vyměřovací základ, do důchodu odchází s penzí zhruba deset tisíc korun měsíčně,“ upozornil Jurečka. Vláda chce také omezit kumulaci dohod o provedení práce, jejichž počet podle Jurečky stále stoupá. 

Zavedení fiktivního vyměřovacího základu, možná nahradí výchovné

Rodičům, kteří strávili část života na mateřské a rodičovské, pomůže zavedení fiktivního vyměřovacího základu. Do doby důchodového pojištění se mu bude toto období započítávat, a to ve výši průměrné mzdy, což pomůže zejména matkám s nižšími příjmy. Společně se společným vyměřovacím základem manželů by mohl teoreticky nahradit výchovné, které dostávají důchodkyně za vychované děti. To ale Jurečka odmítá.

Zavedení společného vyměřovacího základu manželů

Opatření má být dobrovolné. Má pomoci zvýšit starobní důchod ženám, které jej i po letošním zavedení výchovného ve výši 500 korun měsíčně za každé dítě mají v průměru výrazně nižší než muži. Manželé se tak mohou dohodnout, že budou mít penzi stejně vysokou.   

Zvýšení vdovských důchodů

Vláda chce pomoci především osamělým seniorům v pokročilejším věku, kteří si už nemohou přivydělat například formou částečného úvazku. Týká se to především žen. Vláda vrátí nárok na vdovský a vdovecký důchod na pět let.

Zvýšení podpory ve třetím pilíři

Přibližně o polovinu stoupne od ledna nejvyšší možný státní příspěvek penzijního připojištění, lidé si však budou muset každý měsíc ukládat více peněz. Místo dosavadní tisícikoruny to bude 1700 korun, nad tento strop se už bonus zvedat nebude. Tito střadatelé získají od státu 340 korun měsíčně místo stávajících 230 korun, předpokládá to návrh ministerstva financí. 

Předčasné důchody pro náročné profese

Vláda rozšíří okruh osob, kterých se budou týkat předčasné důchody pro náročné profese. O výčtu povolání bude kabinet ještě jednat. Shoda panuje v tom, že zaměstnavatelé v těchto oborech by měli odvádět za zaměstnance vyšší sociální odvody.

Důchodová kalkulačka 2023 >>>

Video placeholder
Rostoucí důchody jsou problémem pro rozpočet. • Videohub