Udržitelnost důchodového systému má narýsovat reforma, o jejíchž podrobnostech bude ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě tento a příští měsíc jednat s koaličními partnery i s opozicí. Změny představí v březnu. Jurečka odmítl některé informace o zvyšování věku odchodu do penze, které v neděli zveřejnila Česká televize.
Podle údajů, s nimiž přišla ČT, by měli dnešní padesátníci chodit na odpočinek v 66 letech. Čtyřicátníci by získali nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně až v 68 letech.
Jurečka v pondělí řekl, že tyto informace nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou v současnosti v předdůchodovém věku.
„Za ministerstvo práce jasně říkám, že v průběhu února a března udělám jednání s koaličními a opozičními partnery. Počítám, že potom v průběhu března zveřejním celou problematiku důchodového systému, včetně návrhu parametrů reformy důchodového systému tak, aby byl udržitelný a zabezpečoval dostatečně důstojné důchody,“ uvedl Jurečka.
Mluvčí vlády Václav Smolka upřesnil, že data zveřejněná ČT jsou pouze jedním z návrhů ekonomů, na nichž se koalice ještě nedohodla.
Ministr práce v pondělí zopakoval, že cílem reformy je dosáhnout toho, aby se penzijní systém nepropadal do stále hlubších deficitů. Jen letos v něm bude chybět 80 až 90 miliard korun. Za několik málo desetiletí se schodek může ztrojnásobit, jak plyne z aktuálních odhadů.
„Budeme to řešit několika nástroji, zdaleka ne jedním. Budeme pracovat s tím, abychom opravdu uměli odlišit lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných profesích, aby tito lidé mohli odcházet do důchodu dřív a neměli ho snížený. To bude vybalancováno vyšším odvodem na sociálním pojištění ze strany zaměstnavatelů,“ popsal ministr. Připomněl, že už od ledna mohou do předčasného důchodu bez krácení částky chodit zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči.
Stát by měl mimo jiné zohlednit, kdy daný člověk začal pracovat nebo podnikat, tedy jak dlouho odváděl sociální pojistné, nebo kolik vychoval dětí. Přihlédnout by se podle odborníků zároveň mělo nejen k průměrné délce dožití, která se prodlužuje, ale i k délce dožití ve zdraví. Ta naopak zůstává stejná.
Podle Jurečky platí princip, aby se do budoucna udržela průměrná doba vyplácení starobního důchodu, která je nyní 21,5 roku. V parametrech zůstane prostor, aby bylo možné některé věci revidovat a upravit, například na základě vývoje demografické situace. Důvodem je to, že nyní nelze jasně říci, jaká bude průměrná délka dožití nebo délka dožití ve zdraví třeba po roce 2035 nebo 2045.
Že navrhovanou reformu bude vláda ještě ladit, potvrdil i šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Míní, že je nutné zlepšit finanční udržitelnost systému a minimalizovat negativní dopady na seniory i pracující.
Jurečkův rezort předpokládá, že počet seniorů bude kulminovat koncem padesátých let. Jejich počet má vzrůst na 3,1 milionu, takže by tvořili téměř třetinu populace. Nyní je starobních důchodců necelých 2,4 milionu z celkových 10,5 milionu obyvatel Česka.
Na neudržitelnost systému upozorňují odborníci už dlouho. Jednou z hlavních příčin jsou populačně silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století, přesněji z období 1973 až 1980, které v příští dekádě začnou zatěžovat takzvaný penzijní účet. Nástup těchto seniorů přitom pojistné odvody z důvodu nižší porodnosti v devadesátých a nultých letech nepokryjí. Méně dětí přicházelo na svět i v první dekádě tohoto století. Tento trend nadále pokračuje.
Že výdaje na důchody mohou převýšit příjmy o 250 až 300 miliard korun, vychází i Národní rozpočtové radě (NRR). Tyto finanční prostředky by si stát musel každý rok půjčovat. „Ministerstvo práce má kvalitní model,“ potvrdil člen rady Jan Pavel.
V zářijové Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí NRR napsala, že zatímco nyní tvoří důchody devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 12 procent. Už letos penze i s další mimořádnou valorizací spolknou rekordních 690 miliard korun.
