Důchody rostou moc rychle a ženou stát do dluhů. Vláda začne brzdit, čeká na analýzy

Senioři

Senioři Zdroj: ČTK

Pavel Otto

Rekordní tempo zvyšování důchodů způsobené vysokou inflací žene penzijní systém do stále větších dluhů. Jen příští rok si stát musí půjčit 63 miliard korun. Například dvě mimořádné valorizace důchodů v červnu a v září stály téměř třicet miliard korun, pravidelná lednová valorizace pak spolkla totožnou sumu. Další nárůst přijde už zanedlouho. Ministři se proto zabývají návrhem Národní ekonomické rady vlády (NERV), která by valorizační mechanismus upravila. Řadu dalších doporučení rady přitom vláda už jednoznačně odmítla.     

„Je to legitimní návrh. Pokud jde o valorizační vzorec, je na debatu, jak zafungoval institut mimořádných valorizací. Byl dlouho v legislativě, použil se poprvé. Nyní ho vyhodnotíme a propočítáme,“ řekl šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).

Na příští rok chystá ministerstvo financí balík opatření, která mají v letech 2024 i 2025 vygenerovat úspory a dodatečné příjmy v celkové výši 70 miliard korun. „Na penzích toho ale mnoho neušetříme,“ připustil Stanjura.

Odborníci by tempo valorizací navázané na inflaci zachovali. Snížili by však zohlednění růstu reálných mezd z poloviny na třetinu, což by systému přineslo citelnou úlevu. NERV by se tedy vrátil k mechanismu platnému do konce roku 2017, který ve prospěch seniorů změnila předchozí vláda. „Tato změna parametrů výrazně zvýšila dlouhodobé finanční závazky veřejných rozpočtů vůči prvnímu pilíři důchodového systému,“ napsala ve svém stanovisku rada.

Video placeholder
Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022 • Videohub

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) čeká na analýzy. „S doporučeními NERV budeme případně pracovat parametricky v návrhu penzijní reformy, kterou mám ambici předložit ve druhém pololetí roku 2023,“ uvedl šéf rezortu práce.

Stejně jako experti z poradního orgánu považují Stanjura a Jurečka za největší problém to, že se dlouhodobě snižuje počet ekonomicky aktivních lidí a proti tomu roste počet důchodců. Způsobuje to i skutečnost, že se zvyšuje počet žadatelů o odchod na předčasný odpočinek. Tyto faktory způsobují prohlubování deficitu takzvaného penzijního účtu.

Podle Jurečky má schodky zastavit právě reforma. „Hodlám posílit zásluhy za výchovu dětí, aby průběžný pilíř byl do budoucna motivační a udržitelný. Pro ty, kteří děti nevychovávají, pak chceme vytvořit atraktivnější nabídku v rámci třetího pilíře. A zároveň hledat způsoby, jak mít co nejvíce aktivních lidí na trhu práce,“ nastínil ministr.

Dalším vážným nedostatkem stávajícího mechanismu valorizací je rozevírání nůžek mezi nízkými a nadprůměrnými důchody. Zatímco lidem s vysokými penzemi stát pomáhá 1500 až 2500 tisíci korunami, zbývajícím asi dvěma milionům seniorů posílá většinou jen stokoruny.

To je také důvod, proč se počet důchodců, jimž stát vyplácí v rozmezí od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun měsíčně, meziročně skokově zvýšil – z necelých dvou set tisíc na více než tři sta tisíc. Plyne to z údajů České správy sociálního zabezpečení.

„Valorizace jsou u lidí s nižšími důchody problém, zvlášť při tak vysoké inflaci. Připravujeme změny, které by lépe vyvažovaly principy solidarity a zásluhovosti. Také chceme výrazně zvýšit minimální neboli základní důchod,“ dodal Jurečka.

 

Růst výdajů na důchody (v miliardách korun)

2013    372,3

2014    376,4

2015    386,5

2016    394,5

2017    404,5

2018    434,1

2019    471,8

2020    519,8

2021    530,7

2022    590,5

2023    671,7                                    

Pramen MF