Nejen ústavní zákon o bezpečnosti, ale i další normy čekají kvůli koronaviru změny. Půjde o krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Novelizovat chce vláda také energetický zákon i některé paragrafy upravující zadávání veřejných zakázek. Opozice si chce ohlídat hlavně to, aby si kabinet Andreje Babiše (ANO) neprosadil zvýšení svých pravomocí.
„Poslanecká sněmovna a Senát by mohly novely zákonů schválit po prázdninách. A kdyby se ukázalo, že se na Česko řítí nějaký průšvih, legislativní proces zrychlíme,“ řekl deníku E15 vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Žaloby nehrozí
Zásadní změna má spočívat v uzákonění celostátního stavu nebezpečí. Má být měkčí variantou stavu nouze, který kabinet Andreje Babiše (ANO) vyhlásil na jaře. Stav nebezpečí je v legislativě už popsán, vyhlašují ho hejtmani. Vláda však tento nástroj nemá.
„V dalších novelách zákonů pak jasně popíšeme, co je možné za stavu nebezpečí a co za stavu nouze,“ míní Hamáček s tím, že v politické debatě zaznamenal poptávku po takových úpravách. „Jde o zavedení čtyřstupňového modelu místo třístupňového, ve kterém kromě stavu nouze máme nyní ještě stav ohrožení a válečný stav,“ dodal.
Přestože vládní koalice ANO a ČSSD podporovaná KSČM nejprve tvrdila, že změní jen normu o bezpečnosti, vrátí se i k novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Její záměry vzbudily na přelomu dubna a května odpor kvůli snaze uzákonit různé zákazy a omezení, z nichž některé zrušil Městský soud v Praze.
„Nakonec jsme se dohodli na koncepční změně krizové legislativy právě i s ohledem na rozhodnutí soudu. To je cesta, která je podle mě ústavně konformní. Potenciálně žaloby nehrozí,“ míní Hamáček.
V normě o ochraně veřejného zdraví by se mohla například upravit pravidla pro testování osob na přítomnost koronaviru, domácí karanténu, pravomoci hygieniků či fungování takzvané chytré karantény.
Krizové nákupy bez tendrů
V normě o zadávání veřejných zakázek má být zavedena nová výjimka z povinnosti vypsat zadávací řízení při pořizování státních hmotných rezerv v souvislosti s koronavirem. Šlo by například o nákupy roušek a dalších zdravotnických prostředků.
„Chystá se revize zákona po několika letech jeho účinnosti. Předpokládáme, že novela bude předložena vládě během srpna,“ doplnil Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj, pod nějž problematika veřejných zakázek spadá.
V krizovém zákoně má být jasně popsáno, kdo má řídit Ústřední krizový štáb. Jde o to, aby se neopakovala situace, kdy premiér Babiš ustavil do čela štábu nikoliv ministra vnitra, ale tehdejšího náměstka šéfa rezortu zdravotnictví Romana Prymulu.
Nemyslím si, že vnitro má řídit úplně všechno. Trvám ale na tom, že v zákoně musí být jasné definice,“ podotkl Hamáček.
Opozice ohlídá detaily
Piráti nebo ODS obecně souhlasí s uzákoněním stavu nebezpečí, který by byl mezistupněm mezi běžným stavem a stavem nouze. Vláda se bude muset s opozicí dohodnout, protože ke schválení ústavních změn je třeba tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. „Ve stavu nebezpečí by měli mít ministři omezenější pravomoci,“ řekl šéf poslanců Pirátské strany Jakub Michálek.
„Při zásazích do práv a svobod je ďábel skrytý v detailu,“ uvedl už dříve předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Navzdory námitkám opozice je Hamáček přesvědčenže vláda potřebuje silnější kompetence. „Nechci ale vést jednání přes média. S opozicí jsme připraveni diskutovat. Samozřejmě je mi jasné, že to, co vyjde z parlamentu, nebude totožné s vládní předlohou,“ reagoval.
Nárok na odškodnění
Bouřlivou debatu lze očekávat také u stanovení podmínek pro případné odškodnění firem. I v tomto případě je debata zatím jen obecná.
Žádný český zákon zatím nepočítal s plošným odškodněním, stávající legislativa je připravena na situace z povodní. „Stát například zabaví bagr a proplatí jeho používání, nebo koupí nový, pokud ho utopí. Nepředpokládalo se ale, že bude platit hostinskému za to, že mu voda zatopila hospodu,“ říká Hamáček.
Vláda argumentuje dosavadní pomocí soukromému sektoru v rámci programů COVID, zejména COVID III, který má poskytnout záruky za úvěry v celkovém objemu půl bilionu korun. Stále běží také kurzarbaitový program Ativirus.
Například ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program Lex Voucher pro pomoc cestovním kancelářím. COVID-Lázně pak umožňuje získat klientům příspěvek ve výši čtyři tisíce korun na pobyt v lázních, využily ho už desítky tisíc lidí.
„Nyní pracujeme na dalším programu COVID–Ubytování. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí výzvu k předkládání žádosti o dotaci v srpnu. Částka dotace na jeden pokoj je sto až čtyři sta korun podle kategorie ubytování,“ doplnil Frček z ministerstva pro místní rozvoj.
