V celém sporu jde o to, kdy a jak zavést teritorialitu, podle níž by exekutoři nesměli působit po celém Česku, ale jen ve svém regionu. Podle zastánců místní příslušnosti by tak skončila praxe, kdy bojují o dlužníky z celé země, a zamezilo by se agresivním praktikám některých z nich.
S návrhem novely exekučního řádu přišel původně Senát, ale proti se s vlastní analýzou postavilo ministerstvo spravedlnosti. Rezort sice souhlasí s principem teritoriality, ale varuje před jeho rychlým zavedením. Opírá se přitom právě o zmíněnou kritizovanou analýzu, podle níž by teritorialita kvůli rozdílům ve výkonnosti jednotlivých úřadů výrazně snížila vymahatelnost pohledávek. „Nelze tvrdit, že malé exekutorské úřady jsou méně efektivní nebo méně výkonné než větší, takzvané prémiové,“ ohradila se exekutorská komora.
Zavedení teritoriality by kvůli rozdílům ve výkonnosti jednotlivých exekutorských úřadů výrazně snížilo vymahatelnost pohledávek
Navzdory výtkám si ministerstvo spravedlnosti za závěry studie stojí. „Konstatování, že analýza vychází z nedostatečných dat, není podle našeho názoru na místě,“ uvedla jeho mluvčí Tereza Schejbalová. Výtkám se brání i autoři analýzy. Pracovali prý s tím, co měli k dispozici, a sběru kompletnějších dat se nebránili.
„Udělali bychom to rádi – jenom kdyby byli soudní exekutoři ochotní spolupracovat. Bohužel to většina z nich odmítla, takže jsme museli vystačit s těmi údaji, které jsme měli,“ uvedl jeden z autorů, ekonom z Vysoké školy ekonomické Luboš Smrčka. Navzdory námitkám ministerstva spravedlnosti už návrh novely exekučního řádu odsouhlasily Senát a vláda.
Samotná exekutorská komora spatřuje východisko v zavedení takzvané částečné teritoriality. Podle jejích představ by se systém pro začátek ověřil na menším vzorku, konkrétně na pohledávkách státu a veřejnoprávních subjektů. Až poté by se rozšířil i na pohledávky soukromých subjektů.
