Export sahá po miliardách, chybějí peníze státu a bank

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: e15

Vývozcům přibývá zajímavých zakázek za desítky miliard korun. Nedostatek prostředků na nezbytnou státní podporu však může způsobit, že se tyto kontrakty neuskuteční.

Problém má podle informací deníku E15 Exportní garanční a pojišťovací společnost Egap, která má omezené pojistné fondy. Komerční pojišťovny se na obchody do zahraničí nezaměřují. Jisté není ani zapojení komerčních peněžních ústavů se zahraničními majiteli, které by se mohly přidat ke státní České exportní bance.

„Zahajujeme jednání s ministerstvem financí, jak k velkým obchodům přistoupit. Tedy i o tom, jestli má republika na to, aby je podpořila,“ řekl deníku E15 generální ředitel Egapu Karel Pleva.

V současnosti jde konkrétně o dvě obří zakázky – stavbu železnicena Urale, kterou by měla realizovat brněnská firma OHL ŽS, a stavbu paroplynové elektrárny v iráckém Kurdistánu. Tam má být hlavním dodavatelem otrokovická PSG. V obou případech by se česká státní podpora týkala kontraktů za dvacet miliard korun, dohromady jde o 40 miliard. Egap by musel pojistit celou částku.

Potíž je v tom, že společnost je momentálně – podle platných pravidel – na vrcholu své pojistné kapacity. Další velké zakázky, které nelze vyloučit, by už byly na hraně nebo nad současnými možnostmi pojišťovny.

„Stát má pochopitelně jednoduchou možnost – nasype ke každým dalším dvaceti miliardám pojistné angažovanosti potřebných 1,6 miliardy do pojistných fondů,“ uvádí Pleva. K tomuto kroku však musí být politická vůle. „Určitě se bude hledat, zda by bylo možné ušetřit jinými způsoby nebo jejich kombinací,“ řekl šéf Egapu.

Jednou z možností bude přenesení části rizika na zajišťovny typu Lloyd’s. Ochota těchto institucí jít do rizika bývá ovšem nízká. Záruku na výstavbu elektrárny v Kurdistánu by mohl poskytnout Irák, v případě uralské železnice sondují Češi možnost, zda by se garance Ruska mohla vztahovat nejen na úvěry od ruských, ale i českých bank.
Státní záruky by mohlo poskytnout

i Česko, ale až po náročném schvalování v parlamentu. Do hry se může dostat i varianta, že by stát snížil nároky na výši pojistných fondů a rezerv, jež činí osm procent celkové angažovanosti. A pokud je to možné, Egap bude usilovat o spoluúčast exportních pojišťoven jiných zemí, jejichž společnosti se podílejí na subdodávkách. Třeba v Turecku, jehož firmy spolupracují na irácké zakázce PSG, ale podobná instituce neexistuje.

Karel Pleva ale upozorňuje, že celkově česká státní podpora exportu v podobě pojištění je oproti jiným zemím EU spíše nízká. Třeba rakouská podpora je ve srovnatelných měřítkách asi šestkrát vyšší.