Chvalovský s dalšími odsouzenými podle obžaloby v letech 1998 až 1999 podal za různé společnosti u Komerční banky žádosti o financování obchodů. Před bankou ale údajně úmyslně lhali. Předstírali, že peníze půjdou například na nákup zemědělských produktů a jejich vývoz do zahraničí. Dále zmiňovali investici do výstavby obytného komplexu v pražském Střížkově.
Půjčené finance ale podle obžaloby použili úplně jinak, především na splácení předchozích dluhů. Ty podle spisu vznikly například při předchozím financování jiných obchodů, část peněz prý putovala i jiným věřitelům. Na úvěrových podvodech měli podle žalobce podíl také zaměstnanci Komerční banky.
Nešlo o úvěrové smlouvy, tvrdí obhajoba
Chvalovský a spol. se ale obhajují tím, že nešlo o úvěrové smlouvy, ale jen o jiný druh financování. Tedy o odkup budoucí pohledávky, v tomto případě za odběrateli zboží, u kterého nejsou poskytované finance vázány účelem použití. Příjemce tak s nimi může nakládat, jak chce.
Advokáti odmítli i napojení Chvalovského na některé zaměstnance Komerční banky nebo to, že by obžalovaní bance předložili nepravdivé údaje.
Úvěrových podvodů se podle dnešního rozhodnutí vedle bývalého šéfa ČMFS a sponzora fotbalového klubu Chmel Blšany Chvalovského dopustili další čtyři představitelé několika společností. Ladislavu Filipovi uložil trestní senát osm let, Zdeňku Mezerovi a Miloslavu Brodackému po sedmi letech a Petru Franclovi šest let vězení. Podle spisu jde o představitele různých firem, které byly personálně a majetkově propojeny. Muži mají zároveň zaplatit Komerční bance stamilionové náhrady škody.
Podíl pracovníků Komerční banky stále nejasný
V souvislosti s kauzou v roce 2006 pražský městský soud vyměřil bývalé úřednici Komerční banky Jiřině Kaplanové kvůli pochybným úvěrům pětiletý trest vězení. Soud uznal i vinu dalších čtyř úředníků banky, ale nepotrestal je, zbylé dva osvobodil. Pražský vrchní soud v roce 2009 rozsudek zrušil a případ vrátil do fáze vyšetřování.
V roce 2007 byli z úvěrového podvodu obviněni i čtyři někdejší vedoucí pracovníci Komerční banky včetně bývalého generálního ředitele Jana Kollerta (zemřel v prosinci 2007). Policie případ v roce 2008 odložila, neboť nebylo zjištěno, že by někdo z nich spáchal trestný čin.
Vizitka Františka Chvalovského
V roce 1990 začal soukromě podnikat, založil firmy Bohemia Fleisch a Reality Trading. V následujících letech byly jeho podnikatelské aktivity velmi rozsáhlé, obchodoval s masem, chmelem, pivem, realitami a se sportovními potřebami. Působil ve více než dvaceti firmách.
Podnikatelská činnost:
Jednou z nich byla i Českomoravská agrární společnost (ČAS), jejímž spolumajitelem se stal v roce 1993. ČAS (od roku 2001 v konkurzu), v minulosti ovládala někdejší největší skupinu vlastníků zpracovatelů masa v ČR firmu Satrapa (od roku 2000 v likvidaci). Po roce 2000 se Chvalovského podnikatelské impérium rozpadlo.
Činnost ve fotbale:
V 70. letech začínal jako brankář venkovského fotbalového klubu FK Chmel Blšany, později se již jako fotbalový funkcionář podílel na vzestupu klubu až do první ligy (v první lize blšanští hráli v letech 1998-2006). V roce 1990 byl zvolen předsedou nově vzniklého Českého fotbalového svazu a po jeho přeměně na Českomoravský fotbalový svaz pokračoval jako jeho předseda až do roku 2001. V roce 1993 stál u zrodu marketingového projektu STES, který do fotbalu přivedl silné sponzory. V letech 1998 až 2002 byl členem výkonného výboru Evropské fotbalové unie (UEFA).
