Fiala chce odložit školné, pravice je proti

Mministr školství Petr Fiala

Mministr školství Petr Fiala Zdroj: ctk

Nedávno jmenovaný ministr školství Petr Fiala (nestraník) řeší první velké dilema: buď si nakloní studenty vysokých škol a jejich vedení odložením takzvaného zápisného za semestr o dva, respektive tři roky, anebo vyjde vstříc vládním politikům. Hlavně z ODS a TOP 09 zaznívají hlasy, že zhruba třítisícové poplatky mají být zavedeny dříve, a to od akademického roku 2013/14.

Jisté je, že prosadit tuto mírnější verzi školného už od příštího semestru, jak měl donedávna v plánu Fialův předchůdce Josef Dobeš (VV), se nepodaří. Finanční spoluúčast studentů má koalice ve svém programovém prohlášení.

„Konečné rozhodnutí budeme znát v nejbližších dnech, teď k tomu nelze nic sdělit,“ odmítla upřesnit varianty, o nichž se nyní intenzivně jedná, mluvčí rezortu školství Kateřina Savičová.

Podle informací E15 dává Fialův úřad přednost přípravě nového zákona o finanční pomoci nemajetným studentům, který Dobeš nestihl vypracovat, a teprve pak by zápisné zavedl. Druhou možností, kterou preferuje ODS, je poslaneckou iniciativou novelizovat nynější vysokoškolskou normu a poplatky zavést co nejdříve. To je podle úředníků technicky jednoduché, ale legislativně ne zrovna ideální.

„Spoluúčast studentů zkvalitní studium. Byla bych nejraději, kdybychom přípravou nového zákona o pomoci studentům a zápisném, které na něj naváže, neztratili rok času. Do akademického roku 2013/14 by se to ale stihnout dalo,“ uvedla předsedkyně školského výboru sněmovny Anna Putnová (TOP 09).

Školy se shodují, že zápisné nepokryje škrty v jejich rozpočtech. Podle dubnové dohody stran vládní koalice by je platili všichni vysokoškoláci, kterých je letos 392 tisíc, čímž by se vybralo asi 1,2 až 1,4 miliardy za semestr.

Otázkou však je, zda by se tato povinnost retroaktivně vztahovala na všechny studenty, nebo jen na ty, kteří nově nastoupí. Pak by se podle předsedy Rady vysokých škol Miroslava Jašurka v prvních letech získalo mnohem méně, zhruba 300 milionů za semestr.

Zatím první školou, odkud zazněly úvahy o zavedení poplatků, byla podle serveru Lidovky. cz Univerzita Karlova – nedávný lídr masového odporu proti Dobešově vysokoškolské reformě. Spoluúčast by se prý mohla pohybovat mezi 3200 až 6400 korun za celý akademický rok.

Čtěte také:

Fiala stopnul reformu vysokých škol. Ty dostanou méně peněz

Fiala zastavil kritizovanou reformu financování škol

Kdo vydělá na školném: Vysoké školy nebo spíše stát?

Dobešova vysokoškolská reforma původně počítala se zavedením takzvaného odloženého školného od roku 2013. V praxi mělo fungovat tak, že by ho spláceli až absolventi po dosažení určitého příjmu.

Součástí návrhu bylo také zavedení studentských půjček, grantů a stipendií. V únoru Dobeš nabídl kompromis, aby se platilo až po překročení standardní délky bakalářského a magisterského studia. Další možností mělo být podle exministra právě zápisné.

Konec Dobešovy reformy

Ministr školství Petr Fiala včera po jednání s Českou konferencí rektorů definitivně zastavil rozsáhlé změny plánované svým předchůdcem Josefem Dobešem, když oznámil stažení věcného záměru zákona o vysokých školách. Fiala se přiklonil jen k novelizaci nyní platné vysokoškolské normy. Změny bude ministr s akademiky konzultovat. Šéf rezortu také potvrdil, že uvažuje o takzvaném zápisném, s nímž jako s kompromisní variantou finanční účasti studentů přišel už v únoru Dobeš. Nicméně návrh zákona o finanční pomoci nemajetným studentům tyto poplatky řešit nebude, má obsahovat pouze možnosti půjček v době vysokoškolského studia.