Jen hypotetickou útěchou může být fakt, že stát zatím obvykle nesahal k maximálním trestům. Novelu daňového řádu přichystalo ministerstvo financí v duchu proklamovaného boje s daňovými úniky.
„Správci daně se dostalo silného postavení, kdy může subjekty sankcionovat částkou, která pro ně může být likvidační,“ uvádí Jiří Matzner z advokátní kanceláře Matzner et al. Obavy potvrzují i podnikatelské svazy. „Zvýšení postihu může výrazně dopadnout i na ty, kteří se do problémů dostanou ojediněle nebo nedopatřením,“ zdůrazňuje Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy.
Vedle zmíněné, až půlmilionové pokuty za ignorování požadavku berního úředníka může stát stejně ztrestat i hříšníka, který se u finančního úřadu včas neohlásil nebo mu nesdělil podstatnou změnu.
Úředníci dostanou silnější pravomoci
Novelizovaný daňový řád posiluje od ledna subjektivitu rozhodování berních úředníků. Kromě vyšších pokut se mění způsob stanovení lhůt, ve kterých má daňový hříšník dostát své povinnosti. Nově tak může správce daně žádat své i v řádu hodin. Výše pokuty i lhůta závisí v zákonných mantinelech na vůli konkrétního finančního úředníka. Přes posílení represivního aparátu totiž ministerstvo financí správcům daně nenastavilo pravidla, jak má nová „trestní politika“ vypadat.
„Žádné pokyny pro správce daně vydány nebyly a ani se to neplánuje. Uložení pokuty zůstává fakultativním nástrojem, jehož užití závisí na správním uvážení správce daně, který rozhodne, zda a v jaké výši pokutu uloží,“ uvedla Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství. Větší svoboda finančních úředníků skýtá podle zástupců podnikatelů svá rizika. „Volnost správce daně při rozhodování nesmí být bezbřehá. Libovůle úředníka v novele daňového řádu podle nás vytváří prostor ke korupčnímu jednání,“ zdůraznil Ladislav Minčič z Hospodářské komory. „Správci daně navíc mohou hypoteticky začít trestat i drobnější prohřešky,“ doplňuje Minčič.
Podle poradců zpřísněné sankce kýženého efektu efektivnější správy daní nedosáhnou. „Zákonodárce se snaží jít cestou výrazného zpřísnění sankcí, ovšem za situace, kdy většina poplatníků především ve velkých městech neměla v uplynulých letech daňovou kontrolu. Za situace, kdy nic nenasvědčuje tomu, že by se četnost kontrol mohla výrazně zvýšit, nebude mít zpřísnění sankcí zásadní dopad na plnění daňových povinností,“ míní advokátka Röedl & Partner Monika Novotná.
Mezi léty 2011 a 2013 stát uložil 551 pořádkových pokut s výnosem kolem tří milionů korun. Dosavadní sankční maximum padesáti tisíc korun tak v průměru nebylo ani zdaleka naplněno.
Platíte daně? Zkontrolujte si číslo účtu finančního úřadu
