Populace stárne a tuzemské firmy se začínají čím dál více poohlížet po pracovnících v zahraničí i pro kvalifikované a expertní pozice. Jen v IT oboru je volných asi dvacet tisíc míst, nerovnováhu by tak mohli srovnat cizinci. Firmy je lákají na relokační balíčky, jsou ochotné zájemcům zajistit ubytování i víza. Česko může být lákavé také pro absolventy ze západních zemí, kteří zde spíše seženou práci odpovídající jejich zaměření.
„Zájem je hlavně o pracovníky ze zemí směrem na jih a východ od nás,“ říká Michaela Madová, vedoucí partnerka agentury ACTUM Digital, která se mimo jiné zabývá náborem IT odborníků. Česko je pro ně atraktivní lokalitou. „A to díky své poloze a množství otevřených rolí a společností, které tu působí,“ dodává Matěj Vondráček, vedoucí technologického týmu v personální agentuře Hays.
Firmy podle manažera pro technický nábor společnosti Hays Jana Nezkusila poptávají v zahraničí vysoce kvalifikované pracovníky také z důvodu tlaku českých zaměstnanců na zvyšování mezd. Co se kvalifikovaných profesí týká, shánějí firmy nejčastěji pracovníky pro oblast IT, výroby a vývoje a obchodu.
„Covid navíc výrazně urychlil častější výskyt trvalé práce na dálku, kdy například u digitálních pozic napříč Evropskou unií mohou firmy hledat talentované lidi bez ohledu na to, kde žijí,“ upozorňuje Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz. A dodává, že se bez znalosti češtiny tito kandidáti obejdou asi na pěti až deseti procentech všech pozic.
Dombrovský zároveň zdůrazňuje, že na českém trhu jsou až desetitisíce lidí, kteří by mohli chybějící pozice obsadit, například rodiče malých dětí. Schází však nabídka částečných úvazků a jejich ohodnocení je často nedostatečné. „Pro firmy však může být paradoxně snazší oslovit lidi ze zahraničí než vytvářet speciální podmínky pro české zaměstnance,“ tvrdí mluvčí LMC.
Hlad po ajťácích a inženýrech
Primárně podniky hledají zaměstnance v Evropské unii vzhledem k menší administrativní náročnosti, čím dál víc přijímají ale zaměstnance i z jiných zemí. Velká část kvót programu pro získání kvalifikovaných pracovníků patřila zaměstnancům z Ukrajiny, kteří teď kvůli válce nemohou přijíždět, vláda proto zareagovala přesměrováním kvót do dalších zemí, celkem jde o dva tisíce žádostí, které budou moci využít lidé z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a z Gruzie.
V IT sektoru patří k nejobsazovanějším pozicím vývojáři, zejména ti pracující s programovacím jazykem Java. Nejčastěji firmy přijímají kandidáty ze Slovenska, Ukrajiny, Turecka, Srbska, Chorvatska, popřípadě z Ruska, pokud jsou již v Česku. „U kandidátů z Indie vnímáme z jejich strany velkou proaktivitu a mnoho reakcí na inzeráty, každopádně Česká republika je pro ně mnohdy pouze přestupní stanicí a jejich reálnou cílovou destinací je Německo či Velká Británie,“ upřesňuje Vondráček.
Výrobní a logistické společnosti shánějí nejčastěji vývojáře softwaru i hardwaru, inženýry kvality a procesní inženýry, a to zejména ve střední a východní Evropě. „Atraktivní je ale třeba i Španělsko a Portugalsko a prostor mimo EU,“ podotýká Nezkusil.
Zájem o pracovníky ze zahraničí má i obranný sektor. Konkrétně chtějí firmy získat ukrajinské pracovníky z tamních zbrojovek, které jsou dnes většinou zničené ruskými útoky. Ti už mají potřebné vzdělání a praxi v oboru, která je pro toto odvětví nutná. „Kapacity navýšené o ukrajinské zaměstnance hodláme využít k plnění dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Karel Hynek.
Bezplatné ubytování a praxe v oboru
Ve všech výše zmíněných případech nejde o levné zaměstnance, specialisté si jsou vědomi své nepostradatelnosti a pod průměrnou mzdu nabízenou na pracovním trhu by podle Vondráčka nepřistoupili. Zájemci často slyší hlavně na jména velkých společností, které jsou lídry v daném oboru. Pro firmy je tak velmi důležitá tvorba employer brandingu neboli vytváření atraktivní značky zaměstnavatele.
Zajištění víz ze strany zaměstnavatele je již běžné, jen málokdy si podle zkušeností agentury Hays řeší uchazeči vízové povinnosti sami. V IT sektoru proto firmy zájemce ze zahraničí často motivují takzvanými relokačními balíčky. Těmi může být finanční příspěvek ve vyšších desítkách tisíc, typicky od padesáti do sta tisíc korun, nebo kombinace finančního příspěvku se zajištěním a zaplacením bydlení například na první měsíc pobytu.
V oblasti kvalifikovaných pozic ve výrobě a strojírenství se firmy obvykle na základě podrobných průzkumů v dané lokalitě snaží oslovit cílovou skupinu uchazečů pomocí nejrůznějších marketingových a náborových kampaní. Využívají také služeb externích firem v dané zemi.
Některé zaměstnance může nalákat možnost relevantní práce. „České mzdy pro francouzské absolventy nebyly atraktivní, ale přilákala je možnost získat praxi odpovídající jejich vzdělání, na kterou by se ve Francii nedostali,“ popisuje Dombrovský zkušenost z projektu, který se zaměřoval na absolventy z Francie.
