Inflace, rostoucí ceny energií i zvyšování mezd ve veřejné sféře poznamenají obecní rozpočty v příštím roce. Jednotky až desítky milionů musejí najít starostové malých a středních obcí, stovky milionů primátoři Prahy a Brna. Zvyšovat svůj rozpočet kvůli cenám energií plánuje nejméně čtyřicet procent obcí. Ukazuje to průzkum Sdružení místních samospráv. Investice ale města a obce omezovat nechtějí, v příštím roce je totiž mimo jiné čekají komunální volby.
„Byla to veliká rána do rozpočtu,“ říká o cenách energií místostarosta Českého Krumlova Josef Hermann (KDU-ČSL). Jihočeské město bude potřebovat na energie v příštím roce o třináct milionů korun víc oproti letošku. „Museli jsme přistoupit k některým škrtům, abychom příští rok nenavyšovali, pokud možno, běžné výdaje,“ řekl Hermann. Podobně jako tisíce dalších obcí dokončuje nyní rozpočet pro příští rok.
Obce se nemusejí ohlížet na stát, který zřejmě půjde do nového roku v rozpočtovém provizoriu. Většina z nich nicméně nestihla promítnout zvyšující se ceny energií do svých rozpočtů vzhledem k tomu, že ke krizi došlo až na podzim.
„Asi před týdnem jsme vysoutěžili nové ceny. Elektřina se o tolik nezvedla, plyn se zvedl o víc, ale budeme to řešit až v roce 2022 navýšením rozpočtu, protože máme fond rezerv a rozvoje, kde máme nějaké úspory,“ uvedla Lenka Batrinová z finančního odboru Jirkova na Chomutovsku, kde zastupitelé v minulém týdnu schválili deficitní rozpočet.
Zastupitelé obcí podle Sdružení místních samospráv předpokládají, že jim výdaje za energie stoupnou v rozmezí patnácti až třiceti procent. Zhruba sedm procent obcí, které byly klienty dodavatelů s ukončenou činností, čekají až několikanásobně vyšší výdaje za energie. Od Bohemia Energy odebíraly například organizace spadající pod Prahu, Brno, Plzeň nebo Kroměříž. Dvě třetiny obcí nadále odebírají energie od větších firem, které patří mezi dodavatele poslední instance.
Starostové nicméně počítají s tím, že příští rok nastane oživení ekonomiky, díky kterému porostou příjmy z daní. Po roce úspor chtějí obce před volbami dokončit řadu investic a propady na výdajové straně krýt rezervami i zvýšenými příjmy. Například vedení Chomutova nechce nijak omezovat chod města, byť počítá s nárůstem výdajů za elektřinu o šestnáct milionů korun, za plyn o dalších 4,3 milionu korun. Podle primátora Marka Hrabáče (ANO) město výpadek pohodlně pokryje ze zvýšených příjmů.
Řádově jiné výdaje mají největší tuzemská města. Vedení Prahy už vyčlenilo v rozpočtu pro příští rok půlmiliardovou rezervu, která je určená na energie, řešení inflace i na zvýšení mezd ve veřejné sféře. „Energetickou krizi určitě pocítíme příští rok, kdy předpokládáme nárůst výdajů v objemu stovek milionů korun,“ uvedl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Krizi Praha pocítí podle Vyhnánka v první řadě na straně dopravního podniku, jehož rozpočet zatíží kromě zdražení elektřiny, plynu a tepla i vyšší ceny pohonných hmot a AdBlue. „Dotkne se to i Technologií hlavního města Prahy, protože samozřejmě musíme všude svítit,“ dodal. Příjmy z Pražské plynárenské a z Pražské energetiky, kde má Praha podíl, neočekává Vyhnánek v příštím roce vysoké.
Se stejnou rezervou jako Praha počítá i Brno, které plánuje deficitní rozpočet pro příští rok. „S přihlédnutím k nejisté situaci ve vývoji cen energií a platových tarifů bude v rozpočtu vytvořena rezerva v objemu 500 milionů korun,“ upřesnila šéfka brněnského finančního výboru Andrea Pazderová.
Než aby se spoléhaly na dodavatele, začaly menší obce hledat své vlastní zdroje energie. „Přibližně před rokem jsme začali řešit instalaci solárních panelů na střechu naší školy. Evidentně jdeme správnou cestou, spočítali jsme si, že při současných cenách energií bude návratnost investice velmi rychlá,“ říká starosta Dolní Cerekve na Vysočině Zdeněk Dvořák.
