Hašek podle Sobotky v ČSSD vytvářel paralelní mocenské centrum

Doba boje o stranickou moc. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a statutární místopředseda Michal Hašek 19. října 2013 v Praze na programovém shromáždění strany.

Doba boje o stranickou moc. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a statutární místopředseda Michal Hašek 19. října 2013 v Praze na programovém shromáždění strany. Zdroj: CTK

Jihomoravský hejtman a někdejší druhý muž ČSSD Michal Hašek vytvářel v sociální demokracii paralelní mocenské centrum, čímž stranu oslaboval. Ve zprávě pro nadcházející stranický sjezd to píše předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Vztahuje se k období po neúspěšné kandidatuře Haška na šéfa strany v roce 2011.

V dějinách sociální demokracie to podle Sobotky byla zcela nová situace. Píše také o „pokusu o puč“ po volbách v roce 2013, kdy podle něj byla v sázce další existence strany.

Sobotka je přesvědčen, že se i v minulosti vedly tvrdé demokratické souboje o post předsedy ČSSD. „Poražení kandidáti ale vždy respektovali výsledek volby a nevytvářeli ve straně permanentní organizovanou opozici,“ tvrdí premiér, podle něhož se Hašek ale zachoval jinak.

„I když Michal Hašek dostal na brněnském sjezdu možnost působit v pozici statutárního místopředsedy, práce užšího vedení strany se účastnil jen sporadicky a věnoval se mnohem více organizaci jakési permanentní vnitrostranické opozice. Využíval k tomu i Asociaci krajů,“ píše Sobotka.

Vnitrostranická schizofrenie

Proti názorům předsedy sociální demokracie se podle ministerského předsedy Hašek stavěl i mediálně a navíc často vyjednával za stranu, aniž o tom informoval její nejužší vedení. Tato jednání, v nichž se na jeho stranu připojili i Zdeněk Škromach nebo Jeroným Tejc, se prý týkala například komunistů, prezidenta Miloše Zemana nebo Strany práv občanů - zemanovců. Podle Sobotky stranická nejednota znejišťovala voliče a vytvářela „podivnou vnitrostranickou schizofrenii“.

„Bylo a je pro mne doposud zcela nepochopitelné, že v kritickém období před předčasnými volbami v roce 2013, kdy se naprostá většina našich členů soustředila v dobré víře na získávání co nejširší volební podpory pro ČSSD, několik našich významných funkcionářů zcela nadřadilo své osobní ambice volebnímu výsledku a tím i budoucnosti celé strany,“ stojí také ve zprávě zveřejněné na webu ČSSD.

Sobotka má za to, že se ho Hašek a Tejc pokusili odstranit z vedení ČSSD ještě před volbami na posledním předvolebním ústředním výkonném výboru strany. Bez jakékoliv diskuze a zdůvodnění prý tehdy navrhli hlasování o tom, zda má být předseda ČSSD kandidátem na premiéra. Straníci se ale postavili za Sobotku.

„Členové ÚVV tak zabránili velké blamáži, kdy by si ČSSD těsně před volbami sama na základě mocenských hrátek 'sestřelila' vlastního předsedu,“ míní premiér.

Pokus o puč horší než Lány

„Popravdě řečeno, pokládám tento první pokus o puč za mnohem škodlivější než ten druhý, s cestou do Lán,“ píše dále Sobotka. Hlasování podle něj ukázalo, že některým záleží jen na vlastní pozici uvnitř strany. Pro premiéra to prý bylo a je velmi smutné zjištění.

V textu, který jako celek mají schvalovat delegáti stranického sjezdu, se Sobotka také zmiňuje o pokusu předsednictva jej krátce po volbách sesadit. Sobotka tehdy odmítl odstoupit. „Pro stranu to byla jedna z nejhorších chvil v její obnovené polistopadové historii. V sázce byla její další existence,“ je přesvědčen.

„Způsob provedení puče byl pro ČSSD navenek i dovnitř velmi zahanbující a na pozadí významných dějin naší strany působil nejenom smutně, ale i trapně. Vypovídal rovněž hodně o tom, jak byli jeho organizátoři nezralí, politicky a lidsky,“ míní dále Sobotka, který děkuje všem členům ČSSD, kteří se „puči“ postavili.