Havlíček chce rozprodávat státní rezervy kovů, vynést by mohly miliardy. Hamáček je proti

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Zdroj: Michael Tomeš

Jan Hamáček ČSSD, místopředseda vlády a ministr vnitra ČR
Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv
Sklad hmotných rezerv
Jan Hamáček ČSSD, místopředseda vlády a ministr vnitra ČR
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček
6
Fotogalerie

Ministerstvo průmyslu a obchodu trvá na tom, že pro krizové stavy už nejsou potřeba neželezné kovy ze státních hmotných rezerv. Příští rok chce část zásob za 600 milionů korun prodat. Bezpečnostní rada státu se neshodla, zda se Česko zbaví hliníku, mědi, niklu, olova a zinku za dalších 1,6 miliardy. Rozhodnout má vláda.

Vicepremiér a šéf rezortu vnitra Jan Hamáček (ČSSD) výrazné zeštíhlení rezerv odmítá, záměr kritizuje i opozice. Analytici upozorňují, že kvůli poklesu cen barevných kovů není na prodej vhodná doba.

„Státní hmotné rezervy jsou spravovány pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme kvůli současným hrozbám, ať už technologickým, kybernetickým nebo vojenským,“ prohlásil po jednání rady ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Do konce března příštího roku připraví s dalšími členy vlády novou koncepci řízení a nakládání s hmotnými zásobami, jejichž součástí jsou i pohonné hmoty, potraviny, léky nebo zdravotnický materiál.

„Není to o tom, že bychom rozhodli o nějakém masivním prodeji. Chceme to dále zkoumat. Současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu, jak mají být rezervy koncipovány,“ upřesnil Hamáček.

Opoziční ODS, Piráti nebo STAN míní, že po letošním zrušení takzvaného Fondu privatizace a jeho rozpuštění ve státním rozpočtu potřebuje vláda další peníze na své sliby. „Prodej kovů by neměl sloužit k zalepení děr, ale k nákupu dalších zásob,“ řekl občanskodemokratický poslanec Jan Skopeček.

Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) s tím však nesouhlasí. Takový postup podle ní neumožňuje zákon o rozpočtových pravidlech.

Výhrady má předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Ten rozporuje tvrzení Havlíčka a premiéra Babiše, že kovy byly uskladněny už před 50 lety, kdy se stát připravoval na jiné hrozby. „Poslední nákup je z roku 2013. Ze začátku sedmdesátých let je v zásobách naprostá menšina, a to zhruba 15 tun hliníku,“ uvedl Švagr.

Podle prognózy Světové banky bude po letošním pětiprocentním propadu cen kovů následovat v roce 2021 další pokles asi o půldruhé procento.

Prodej má vynést miliardy

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje příští rok prodat neželezné kovy ze státních hmotných rezerv za 600 milionů korun, v dalším roce pak za 1,6 miliardy.

Šéf rezortu Karel Havlíček (ANO) argumentuje tím, že například energetika nebo obranný průmysl by v době krize potřebovaly jaderné palivo, respektive moderní kovy na bázi lithia, tantalu a také různé slitiny a nikoliv pouze samotné barevné kovy, kterou jsou v zásobách nyní.