Jezera za miliardy. Stát už utratil dvě třetiny z fondu na nápravu škod po dolování

Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010.

Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010. Zdroj: OSR-PIP, Wikimedia Commons

Rypadlo v povrchovém hnědouhelném lomu Vršany
Stěna v hnědouhelném lomu Vršany
Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010.
Odpůrci uhlí okupují velkorypadlo hnědouhelného Lomu Vršany na Mostecku.
Jezero Milada
7
Fotogalerie

Na rekultivaci krajiny postižené těžbou státních uhelných podniků stát vyčlenil 38 miliard korun. Z nich zatím od roku 2002 investoval 25,6 miliardy. Peníze podle Zdeňka Vojtěcha z tiskového oddělení ministerstva financí putovaly do náprav ekologických škod vzniklých před privatizací hornických a hutních státních společností v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Ministerstvo financí za posledních pět let uzavřelo 165 smluv týkajících se revitalizací za téměř 2,2 miliardy korun. Dosud aktivní kontrakty dosahují hodnoty 5,7 miliardy korun. K současným vládním prioritám však patří pouze revitalizační a resocializační projekty, tedy vrácení krajiny původnímu účelu a návratu života. Netýká se to rekultivací.

„Vláda je toho názoru, že rekultivace rozsáhlých území postižených těžbou bývalých státních podniků již byla dostatečně finančně pokryta a rekultivace zbývajících území musejí zajistit těžební společnosti z povinných rezerv,“ uvedl Vojtěch. Žádosti například OKD nebo Severočeských dolů o financování tak rezort už dříve zamítl.

Stát financuje rekultivace krajiny v několika fázích, během kterých se přesouvá velké množství hmoty tak, aby krajina dostala zpět přirozený tvar. Součástí je i odvodnění svahů a výstavba retenčních ploch pro zadržení vody i dopravní infrastruktury. Následuje vysázení stromů nebo vznik orných půd, na které se vracejí zemědělci. Na severu Čech vznikla soustava jezer, která zatopila jámy lomů.

Nová jezera

K nejvýznamnějším revitalizačním jezerům v Česku patří Milada v hodnotě pět miliard korun na místě jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Dalším jezerem je Most, který vznikl nad lomem Ležáky. Ministerstvo financí právě připravuje i revitalizace Stříbrného a Hlučínského jezera v okrese Opava.

Do rekultivace krajiny investují také těžařské firmy. Severočeské doly ze Skupiny ČEZ dříve uvedly, že od založení v roce 1994 investovaly 6,7 miliardy. Těžaři ze skupiny Sev.en Energy financovali rekultivace od roku 1993 necelými čtyřmi miliardami korun.