Převzít vedení nepopulárního resortu, který se navíc právě zmítal v korupční aféře Drábkova prvního náměstka Vladimíra Šišky, nebyl jednoduchý úkol. Ludmila Müllerová se s ním vypořádala dobře: aniž v reálu výrazně změnila kurz, dokázala lidem ukázat vlídnější tvář. Několik proklínaných Drábkových pomníků nechala padnout – i když nesmíme zapomenout, že v případě veřejné služby jí to nařídil Ústavní soud.
I DONEZ ostře sepsul ombudsman a i tady se mluvilo o šikaně nezaměstnaných. Argumenty byly vůbec nápadně podobné jako u veřejné služby – není tedy vyloučeno, že podobný verdikt by i v tomto případě nakonec vydal Ústavní soud.
DONEZ měl být jednou ze zbraní v boji proti nelegálnímu zaměstnávání, spolu například s náborem několika set lidí na Státní úřad inspekce práce. Projekt běžel od listopadu 2011. Úřady práce od té doby mohly určovat, kteří z uchazečů o zaměstnání jsou potenciálními černými pracovníky a budou se dvakrát až třikrát týdně v přesně stanovený den a hodinu hlásit na konkrétní pobočce Czech Pointu na České poště. Podezřelými z nelegální práce se stávali například lidé, kteří se na úřadu práce evidují opakovaně nebo častěji střídají krátkodobá zaměstnání.
Byl to právě ombudsman, komu se už pár měsíců po spuštění projektu začaly na stole kupit stížnosti. „Zatímco schůzky na úřadech práce se smlouvají jednou za měsíc, na Czech Point musí lidé jezdit dvakrát až třikrát týdně. Ne vždy je příslušná pobočka, na níž se musí hlásit, v pěší vzdálenosti, takže jsou nuceni vynakládat další finanční prostředky za dopravu, což v jejich už tak obtížné sociální situaci představuje další zátěž. Ochránce se setkal s případem, kdy nezaměstnaný takto měsíčně projezdil téměř 2000 Kč,“ uvádí ombudsmanova mluvčí Iva Hrazdílková. Řadu nezaměstnaných také štvalo, že kvůli věčnému pendlování mezi domovem a poštou se jim nová práce hledá hůř. Vadil jim i fakt, že termíny, ve kterých se na poště musí hlásit, se určují jednostranně a direktivně. „Termín vygeneruje systém, aniž by měli uchazeči o zaměstnání jakoukoli možnost ovlivnit a přizpůsobit ho dalším okolnostem a aspektům života. Typicky se to týká lidí z obcí s horším dopravním spojením nebo rodičům, kterým systém neumožňuje posunout schůzku tak, aby například nekolidovala s vyzvedáváním dětí ze školy a podobně,“ říká ombudsmanova mluvčí.
Drábek DONEZ hájil
Podle Drábka systém fungoval. Za prvních pět měsíců provozu projektem prošlo zhruba 47 tisíc lidí. S bezmála desetinou z nich (4000) bylo zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,“ hlásilo ministerstvo loni v březnu, po pěti měsících provozu. Úspory prý už tehdy dosahovaly 140 milionů korun.
Projekt je financovaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. V roce 2011 uzavřel Úřad práce smlouvu na dodávku služeb s Českou poštou. Zněla na dva roky a něco přes 230 milionů korun. „Dosud se vyčerpalo cca 100 milionů. Zbývající finanční prostředky se využijí na kontroly nelegální práce, které provádí Státní úřad inspekce práce,“pokračuje mluvčí ministerstva. Díky systému DONEZ se podle ní celkově uspořilo zhruba 590 milionů korun, a to například vyřazením některých uchazečů o zaměstnání z evidence úřadu práce. Ministr Drábek ovšem předpokládal roční úspory v řádu miliard.
„MPSV systém DONEZ pečlivě analyzovalo. A došlo k závěru, že je vhodné ho – i přes částečnou úspěšnost – kvůli některým problémům utlumit. Nikoliv však předčasně, ale tak, jak se předpokládalo už dřív. DONEZ tedy skončí v původně plánovaném termínu letos v září. MPSV tím vychází vstříc i námitkám veřejného ochránce práv,“ vysvětlila konec systému mluvčí. Je ovšem potřeba připomenout, že možnost, aby úřady práce začaly povolávat nezaměstnané na „kontaktní místo státní správy“, v zákoně nadále zůstává.
Celý text čtete na serveru Peníze.cz
