„Zjistil jsem, že českým investorům je to naprosto jedno. Protože když tu pohledávku nevybudou, tak to zaplatí EGAP, státní instituce financovaná daňovými poplatníky. Nevidím dostatečnou motivaci investorů, aby pomáhali politikům vymáhat pohledávky kdekoliv v zahraničí,“ řekl prezident.
Zeman upozornil, že jednal na počátku května v Moskvě s prezidentem Vladimírem Putinem o pětimiliardové pohledávce z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Doufám, že se to podařilo, ale nechci být předčasný optimista,“ uvedl Zeman. Dále prý poslal nedávno dopis do Vietnamu, kde informoval o pohledávkách českých podniků při investicích do cukrovaru, kaolínky a kamenolomu.
Chybí motivace
V této souvislosti prezident uvedl, že jej znepokojuje systémová vada ohledně EGAP. „Je to vada, která spočívá v demotivaci českých podnikatelů na zahraničních trzích, když mají zamrzlou pohledávku a nechají v tom politiky samotné,“ uvedl.
EGAP by tak podle Zemana měl zásadně změnit pojišťovací strategii, například zavést pojišťovací limit. Zároveň by měly být čeští investoři motivování, aby „neuzavírali smlouvu s každým podvodníkem, na kterého narazí“.
„Bezhlavé pojišťování rozhodně neplatí v posledních dvou letech, kdy má pojišťovna nové vedení,“ reagovala mluvčí EGAP Hana Hikelová. Pro EGAP jsou hlavním klientem komerční banky, které poskytují exportní financování. „Navíc má EGAP od loňského ledna nové tvrdší všeobecné pojistné podmínky, příkaz o českém podílu a nově i smlouvu přímo s exportéry. Nyní probíhá intenzivní debata o nastavení pravidel spoluúčasti bank a exportérů. Zároveň ne pro všechny případy platí, že se exportéři či investoři o problémovou zakázku nestarají,“ dodala.
Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) na dotaz ČTK uvedl, že problematika podpory českých investorů v zahraničí není úplně jednoduchá. „Na jedné straně je zapotřebí stimulovat investory, aby exportovali, jak to dělají všechny vyspělé země typu Německa a Francie. Zároveň je třeba přemýšlet o tom, aby tam nebylo nepřiměřené riziko,“ sdělil ministr. Dodal, že o problematice bude se Zemanem diskutovat, prezident si ho pozval na Hrad.
Možná rizika z uzavřených pojistných smluv u EGAP představovala ke konci loňska 213,5 miliardy korun. Za dobu své existence od roku 1992 EGAP pojistila úvěry, investice a bankovní záruky v hodnotě 719 miliard korun.
Obtížný start
Dlouhý vyzval vládu, aby do konce roku předložit plán kroků ke zvýšení státní podpory technického vzdělávání. Chce také zlepšení podmínek pro podnikání. Vstup do něj je prý překážkovým během na dlouhou trať. „Voláme po informačním systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikatelích,“ uvedl.
Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu
Dlouhý požaduje i konsolidaci veřejných financí. „Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu. Navrhujeme, aby vláda v návrhu rozpočtu na rok 2016 výrazně snížila strukturální deficit,“ řekl.
Hospodářská komora volá rovněž po významnějším zapojení malých a středních podniků do programů výzkumu, vývoje a inovací. Požaduje po vládě snížení celkového zatížení práce, které podle Dlouhého paří k nejvyšším na světě. Vláda prý také musí definitivně rozhodnout, zda buď umožní využívaní ČEB a EGAP jako institucí podporujících export do rizikových teritorií, nebo jejich činnost utlumí.
Ne jen podle ceny
Komora chce nastartování rozvoje dopravní infrastruktury, který se podle Dlouhého po roce 2009 prakticky zastavil v souvislosti s bojem proti korupci, nepovedenou legislativou a přitvrzující regulací. „Očekáváme, že v letošním roce bude schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek, kdy cena nebude jediným kritériem, a zpracován nový stavební zákon, jež bude integrovat jednotné povolovací řízení,“ dodal.
Dlouhý chce i zlepšit postavení malého a středního podnikání, na které nejvíce dopadá nestabilita a nepředvídatelnost vývoje podnikatelského prostředí. Dotázal se, proč stát neekonomicky buduje paralelní strukturu pro komunikaci s podnikateli přes CzechInvest, CzechTrade a další, místo aby využil Hospodářskou komoru.
Dlouhý míní, že obraz podnikatele v Česku je pokřivený, a to i kvůli občasné vládní rétorice. „Vláda nesmí snižovat význam podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. Hospodářské komora bude garantem zvyšování etiky podnikání,“ uzavřel.
