Zástupci řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jeho historický majetek. NPÚ hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, podle památkářů nemá řád na navrácení památky zákonný nárok. Řád se hodlá proti rozhodnutí soudu odvolat.
„Žaloba není důvodná, proto byla zamítnuta,“ uvedl soudce Vít Jašek. Hlavním argumentem podle soudu je to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto je nelze vydat. Uvedl také, že soud nemá prokázáno, že by žalobce byl vlastníkem věcí, kterých se domáhá. „V řízení bylo prokázáno, že řád byl v roce 1939 zrušen,“ uvedl soudce s tím, že toto rozhodnutí dosud nebylo zrušeno.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, u soudu o hrad usilovala od června. Obě strany na několika jednáních soud zahrnovaly listinami a důkazy, čerpaly například z archivu či bezpečnostních složek. „My se samozřejmě odvoláme a uvidíme, co bude dál. Věříme ve spravedlnost,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. „V tuto chvíli musíme důkladně prozkoumat rozhodnutí,“ doplnil. U soudu zástupci řádu tvrdili, že jsou oprávněni se domáhat navrácení svého historického majetku. Argumentovali tím, že vlastnické právo bylo dříve zapsáno v Moravských zemských deskách, v době nacistické okupace byl podle nich majetek neplatně konfiskován. Řád tvrdil, že se na něj dekrety nevztahovaly.
Čtěte také:
Stát vydal řádu maltézských rytířů část pozemků v Březiněvsi
Církevní restituce finišují, pozemkový úřad vyřídí do konce roku 95 procent žádostí
Soud se však přiklonil argumentaci právních zástupců NPÚ. Podle nich byl Německý řád v únoru 1939 zrušen nařízením říšského komisaře a žalobce nenabídl jediný důkaz, že by zrušení řádu bylo politickou perzekucí ze strany třetí říše. Vyvracejí to podle nich i historické listiny, z nichž vyplývá oddanost a loajalita řádu německé říši.
„Jsme rádi, že soud rozhodl po právu a že se ztotožnil s veškerými argumenty žalovaného. Klíčovým argumentem bylo to, že bylo konfiskováno, a to německé společnosti. Tím pádem se stala vlastníkem Československá republika. A že žalobce nepostupoval tak, jak bylo stanoveno zákonem z roku 1946 a nepodal restituční návrh,“ řekl právní zástupce NPÚ Petr Wünsch. „S odvoláním počítáme a nebojíme se toho,“ doplnil Wünsch.
Německý řád se domáhá navrácení svého majetku také jinými žalobami. Počet žalob podaných na kraje se však rozhodl zredukovat na základě výzvy České biskupské konference, aby od určovacích žalob upustily také řády a kongregace působící v Česku. Kromě hradu Bouzova nyní soudy řeší také kostel v Karlově Studánce, uvedl vikář řádu Metoděj Hofman.
Hrad Bouzov patří mezi nejnavštěvovanější památky na střední Moravě, loni ho navštívilo téměř 100 tisíc lidí.
| Historie Řádu německých rytířů sahá až do 12. století |
|---|
| - Řád vlastnil před druhou světovou válkou na severu Moravy rozsáhlé majetky. Řeholníkům patřily kromě polností a lesů také hrady Sovinec a Bouzov, zámek v Bruntále nebo lázně Karlova Studánka. Provozovali řadu školských zařízení, nemocnice či domovy důchodců. |
| - O majetek přišel řád, který měl od 19. století své sídlo v Bruntále, už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti zabaveny, někdy převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler, na Sovinci internovali zajaté francouzské důstojníky. |
| - Už po válce se představitelé řádu snažili o navrácení majetku, na který byla nejprve uvalena národní správa a nakonec jej stát zabavil, ale bez úspěchu. Tehdejší Nejvyšší správní soud sice v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu, existují ale pochybnosti o tom, jestli verdikt vstoupil v platnost. Definitivní konec nadějí na navrácení majetku pak přinesl komunistický převrat. |
| - Současný řád, který působí v Německu, Itálii a zemích někdejší habsburské monarchie, navazuje na činnost společenstva, jež koncem 12. století založili v Palestině němečtí kupci. Původně špitální řád se postupně stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží. Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost výrazně zasáhla i reformace. |
| - Současné snahy o navrácení Bouzova a Sovince podle zákona o církevních restitucích nejsou první. O Bouzov, Sovinec i další nemovitosti se představitelé řádu, který po listopadu 1989 obnovil činnost, přihlásili už v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili dále. |
| - V květnu 2006 situaci zkomplikoval verdikt olomouckého okresního soudu, podle něhož současný Německý řád, který žádal o Bouzov, není právním nástupcem původního řádu. Neúspěchem skončila o rok později i kasační stížnost řádu, podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS), ve které se skoro po 60 letech domáhal doručení rozhodnutí o navrácení majetku z roku 1948. Tento verdikt NSS potvrdil i Ústavní soud. |
| - V listopadu 2013 Německý řád požádal v rámci církevních restitucí o vydání hradů Bouzov a Sovinec, lázní Karlova Studánka a zhruba 13 500 hektarů pozemků. Řád oznámil, že požádá také o vydání movitých věcí. |
| - První náměstek ministra kultury František Mikeš krátce poté řekl, že Německý řád nemá na vydání hradu Bouzov a dalšího majetku nárok, neboť ten byl zabaven podle Benešových dekretů. Se stejným argumentem v květnu 2014 Národní památkový ústav oznámil, že odmítl Bouzov v rámci církevních restitucí vydat. |
| - Žádosti někdejšího Řádu německých rytířů o navrácení majetku značná část veřejnosti vnímá s nevolí, zejména kvůli kontroverzně vnímané historii řádu. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad Henleinova hnutí. |
| - Zástupci řádu se snažili před soudem uplatnit nové důkazy. Tvrdí, že členové řádu nebyli kolaboranti, ale naopak byli perzekvováni. Odmítají i argument, že řád není právním nástupcem původního vlastníka a po druhé světové válce nebyl vlastníkem hradu, takže si nemůže nárokovat vrácení majetku. Soud například procházel dokumenty pocházející z archivu bezpečnostních složek, byly mezi nimi dokumenty z procesů vedených proti sestrám řádu. Soud dnes žalobu Německého řádu zamítl, není podle něj důvodná. |
| - Vášně budilo možné vracení majetku německým rytířům také po roce 1989, petici proti restituci, iniciovanou kastelány Bouzova a Sovince, podepsaly v roce 1997 tisíce lidí. Velmi výrazně vystupoval proti navrácení majetku někdejší ministr kultury za ČSSD Pavel Dostál, známý rezervovaným postojem k církvím, který například říkal, že má důkazy o kolaboraci řádu s nacistickým Německem. |
| - Řád se domáhá navrácení svého majetku také dalšími žalobami. U bruntálského soudu žádá například navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Řád už podal podle vikáře Metoděje Hofmana také žalobu k olomouckému krajskému soudu kvůli loňskému rozhodnutí Pozemkového úřadu, který nevydal bezmála 1300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku. |
