Hradní právnička zpochybnila amnestii
Václav Klaus při obhajobě druhého článku amnestie, kterým zastavil trestní stíhání v sazbě do deseti let a trvající přes osm let, argumentoval tím, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) taková trestní řízení považuje za nepřiměřeně dlouhá. Právě kvůli této pasáži amnestie už ale byli zproštěni obvinění lidé obžalovaní z tunelování, korupce či podvodů. Namátkou konkurzní soudce Berka, manažeři vytunelované společnosti H-System či fondu Trend.
Šéfku své legislativy však Klaus o odborné stanovisko požádal až dva dny po vyhlášení amnestie. Napsal to internetový deník Insider.
Václav Klaus se odvolával právě na judikaturu ESLP s tím, že dobu přesahující šest let pokládá tento soud za nepřiměřenou. „Tento časový úsek jsem si já v žádném případě nevymyslel. Zdál se mi krátký, a proto jsem do textu amnestie místo čísla šest dal svým vlastním rozhodnutím číslo osm,“ uvedl Klaus jako argumet pro amnestii.
Římanová má ale na věc jiný právní názor. „Z řady judikovaných nálezů a usnesení Ústavního soudu však v souladu s výše uvedeným plyne, že každý případ je z hlediska délky řízení zapotřebí zkoumat individuálně. Tudíž nelze prostě a kategoricky uzavřít, že jakmile délka řízení, bez ohledu na další skutkové okolnosti (například nečinnost účastníků a/nebo jiné překážky na jejich straně), přesáhne dobu šesti let, jedná se již bez dalšího o řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Praxe stěžovatelů dobu šesti let opakuje, ačkoli soudní judikatura se tomuto závěru brání,“ napsala podle Insideru prezidentovi v posudku, který je datován 2. ledna 2013. Způsob, jakým se interní materiál dostal z Hradu, deník nezveřejnil.
Co říká článek II Klausovy amnestie:
| Čl. II - Zastavení trestního stíhání |
|---|
| Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let. |
O oprávněnosti amnestie rozhodne Ústavní soud
Článek dva je nejvíce kritizovanou částí prezidentské amnestie, protože zastavuje mimo jiné stíhání řady závažných hospodářských kauz s miliardovými škodami. Skupina návrh, aby tento článek amnestie zrušil. Senátoři namítají, že porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků. Návrh plénum Ústavního soudu podle dnešního vyjádření projedná, protože jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem.
K senátorům se již přidal i Pražský městský soud. Ten sice kvůli amnestii přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského viněného ze stamilionových úvěrových podvodů, ale případ poslal k Ústavnímu soudu. „Pokud se soudce domnívá, že předpis, podle kterého má soud postupovat, je v rozporu s Ústavou, zvolí tento postup,“ uvedl místopředseda soudu Libor Vávra. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není zatím jasné, jakým způsobem se soud bude případem zabývat. „Zatím nevím, jaký návrh nám pražský soud dal. Pokud přerušil řízení a také nám navrhl zrušení prezidentského rozhodnutí nebo jeho části, pak by se mohlo stát, že by to bylo připojeno k jinému řízení. Tedy asi k tomu senátorskému,“ řekl Rychetský.
Největší kritika zasáhla amnestii kvůli osvobození aktérů velkých hospodářských kauz. Škoda v nich jde do miliard, z důvodů vleklých soudních řízení teď šéfové a manažeři bank, konkurzní správce, šéf developerské firmy či záložny budou mít v trestním rejstříku čistý záznam.
Významné kauzy, které již zastavila amnestie:
