Hromadné žaloby, referendum či stavební zákon. Poslancům přistály na stole desítky zákonů
Nově zvolení poslanci budou mít plné ruce práce. Dva týdny po ustavení eviduje Sněmovna více než čtyři desítky tisků, které budou muset poslanci po vládě projednat. Řadu z nich poslala do dolní komory končící vláda Andreje Babiše (ANO), další poslanecké návrhy přidali zástupci budoucí opozice ANO a SPD. Se svými požadavky přišli také senátoři a zastupitelé krajů.
Na konci minulého volebního období odcházeli poslanci ze svých kanceláří s rekordním mankem. Nestihli projednat na 360 tisků, které s volbami takzvaně spadly pod stůl. Politici tak některé z nich oprášili a poslali zpět do legislativního kolečka. Babišova vláda například kvůli pádu Bohemia Energy rychle znovu schválila zákon o hromadných žalobách, který byl dosud roky ve Sněmovně přehlížen. Přesto se nedá čekat, že to nyní bude rychlejší, a odborníci se shodují, že to teď klientům v energetické krizi beztak nepomůže.
Naopak zrychleně by se měl projednat zákon, který by měl v příštím roce osvobodit od DPH elektřinu a plyn. Ke snížení DPH na nulu, jak chce Babišův kabinet, přitom potřebují politici souhlas Evropské komise. Zástupci vznikající vlády, která má v dolní komoře většinu, se k návrhu vyjadřují dlouhodobě kriticky, problém je podle nich třeba řešit adresně, nikoli plošně.
„Když má někdo zálohu na patnáct nebo dvacet tisíc korun, řeči o nižší DPH mu nepomohou,“ prohlásil budoucí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ve Sněmovně je už také připraven nejdůležitější zákon roku, a to státní rozpočet na příští rok. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) jej navrhuje se schodkem 376,6 miliardy korun. O žádnou velkou pranici při prosincovém projednávání ale nepůjde, budoucí vládní koalice pod vedením Petra Fialy (ODS) jej chce odmítnout, jít do začátku roku v rozpočtovém provizoriu a do března přijít s vlastním návrhem. „Deficit musí být pod tři sta miliard,“ trvá si na svém kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Končící vláda znovu předložila zákon o krizovém řízení, který by měl zpřísnit pokuty za porušování protiepidemických opatření, či autorský zákon vycházející z evropského práva, se kterým má Česko skluz. Sněmovnu také čeká řada poslaneckých návrhů, které předložily zatím jen ANO a SPD. Patří mezi ně dlouho očekávaný zákon o lobbingu či o finančním arbitrovi. Poslanci vedení Tomiem Okamurou (SPD) podle očekávání vložili do systému návrhy na zavedení celostátního referenda, odvolatelnost starostů a hejtmanů nebo na zmrazení platů politiků.
Senátoři chtějí zase zavést korespondenční hlasování ve sněmovních a prezidentských volbách pro Čechy žijící v zahraničí. „Jedná se o institut, o který čeští občané žijící v zahraničí žádají již delší dobu,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Podobné návrhy opakovaně v minulosti ve Sněmovně narazily, nyní by se však situace mohla změnit. Budoucí pětikoalice se k prosazení korespondenční volby v zahraničí zavázala ve svém programu.
Zákonodárnou iniciativu využily i některé kraje. Zastupitelstvo Pardubického kraje například připravilo ambiciózní novelu stavebního zákona, jehož účinnost má od příštího roku začít nabíhat. Souzní tak s představiteli nové vlády, kteří chtějí zákon přepracovat. Dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) po dohodě s budoucím kabinetem připravuje vlastní novelu, jež by požadavky samospráv zohlednila.
Praha zase požaduje větší pravomoce městům pro regulaci služeb typu Airbnb. „Věřím, že nově zvolená Poslanecká sněmovna bude jednak rychlejší, jednak bude mít dost politické vůle, aby naši novelu podpořila,“ doufá pražská radní Hana Marvanová (STAN).
