Inflace v květnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Důvodem je především vyšší cena potravin a nealkoholických nápojů, uvedl Český statistický úřad.
„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 procent a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Analytici očekávají, že nejspíš už v červnu se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen dostane pod úroveň deseti procent. „Boj s inflací ovšem nekončí. Ve hře jsou inflační očekávání, která jsou stále docela vysoko. Firmy počítají, že za tři roky bude inflace přesahovat 6 procent. Tempo růstu mezd zrychluje a může se později projevit také ve vyšší inflaci,“ napsal v komentáři David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Dodal, že cílem měnové politiky není jednociferná inflace, ale stabilní a nízká inflace, což reprezentuje inflační cíl nastavený na dvě procenta.
I podle hlavního ekonoma investiční společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude meziroční inflace klesat i v dalších měsících. „V závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet mírně pod úrovní sedmi procent s výhledem na další výrazný pokles na počátku roku 2024,“ uvedl.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš poznamenal, že prognóza České národní banky vydaná začátkem května, počítala s inflací ve výši 11,6 procenta. „Dnešní čísla by tak neměla nabídnout argument pro případné zvýšení sazeb a potvrzují naši prognózu, která počítá s jejich pokračující stabilitou,“ napsal.
Nejbližší zasedání bankovní rady České národní banky je na programu 21. června, tedy příští týden ve středu. Je pravděpodobné, že klíčová úroková míra zůstane na sedmi procentech, i když na minulém zasedání se někteří centrální bankéři kvůli obavám z profinlačních rizik vyslovovali pro její mírné zvýšení.
„Klesající inflace, slabá spotřeba domácností a předpokládané dopady vládního rozpočtového balíčku jsou vesměs faktory, jež hovoří proti scénáři dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB,“ uvedl Jáč z Generali Investments CEE.
„Osobně zastávám názor, že ČNB již své úrokové sazby nezvýší, a že se v letošním závěrečném čtvrtletí otevře prostor pro postupné snižování úroků české centrální banky,“ dodal.
