Podle Sobotky je proto nutné udělat změny ve vzdělávání a je zároveň také zřejmé, že bude třeba řízené aktivní migrační politiky.
„Největší praktickou bariérou je nyní fungování vízového systému s Ukrajinou, který je v zásadě zahlcený. Do vlády brzy půjde projekt, který umožní zaměstnavatelům, jež hledají pracovní sílu na Ukrajině, nahlásit své požadavky, a zprůchodnění systému,“ uvedl.
V případě digitalizace je podle něj nejhorší situace ve státní správě. „Řada zemí nám utekla. Chybou bylo také zrušení ministerstva informatiky,“ dodal. Česku hrozí, že pokud do konce příštího roku nepřijme národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, nedostane od EU žádnou dotaci na budování internetové infrastruktury. V případě infrastruktury jde zejména o dopravní stavby, kdy je je třeba zlepšit dálniční a železniční spojení s okolními zeměmi, upozornil premiér.
Česká ekonomika rostla letos ve 2. čtvrtletí rychleji, než se odhadovalo. Meziročně se hrubý domácí produkt podle údajů Českého statistického úřadu zvýšil o 4,6 procenta a proti 1. čtvrtletí o 1,1 procenta. Meziroční růst české ekonomiky byl nejvyšší od konce roku 2007.
Pracovní skupina institutu připomněla, že ČR v posledních deseti letech vůbec nedoháněla Německo, Finsko či Nizozemsko, naopak Polsko, Slovensko a Estonsko tuzemskou ekonomiku dokonce předhonily. V mnoha směrech lze podle ní posledních deset let považovat za ztracenou dekádu s téměř nulovým růstem produktivity. „Ztracená dekáda je silný výraz, ale promarnili jsme potenciál,“ podotkl bývalý vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.
Česká ekonomika rostla v období 2003 až 2013 o čtyři procenta ročně (měřeno paritou kupní síly) ve srovnání se sedmi procenty v Polsku nebo 6,6 procenta na Slovensku. Produktivita práce v ČR podle studie od roku 2007 stagnuje, zatímco v ostatních ekonomikách střední a východní Evropy roste každý rok o dvě až tři procenta.
Skupina proto vytýčila dlouhodobě neřešené „domácí úkoly“, se kterými je potřeba pohnout. Patří mezi ně náprava institucionálního prostředí, zlepšení výsledků vzdělávání a zajištění konkurenceschopnosti trhu práce.
Volá také po vytvoření silné vize budoucnosti postavené na podnikavosti, inovacích a technologiích, mobilizaci domácích a zahraničních zdrojů investic či zaměření se na rostoucí sektory s vysokou produktivitou. Tj. tedy na již dnes velmi úspěšné sektory výrobního průmyslu a IT, inženýrské služby, poradenství, farmacii a rychloobrátkový průmysl.
Česko je v současnosti podle Evropské komise až na konci žebříčku členských zemí v budování vysokorychlostní infrastruktury
Česku přitom hrozí, že pokud do konce příštího roku nepřijme národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, nedostane od EU žádnou dotaci na budování internetové infrastruktury. Celkový objem dotace z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je 14 miliard korun.
Při přípravě plánu podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) panuje neshoda s podnikatelským sektorem a jsou i kompetenční spory s ministerstvem vnitra.
To navrhuje vytvoření národního koordinátora, který by nad rozdělováním části dotací dohlížel. Nově by to neměl být státní podnik vytvořený z odštěpného závodu ICT služby České pošty, ale přímo ministerstvo.
Česko je v současnosti podle Evropské komise až na konci žebříčku členských zemí v budování vysokorychlostní infrastruktury. Dotace mají pomoci budovat sítě zejména ve venkovských oblastech, kde dosud infrastruktura nevznikla kvůli nízkému zájmu komerčních subjektů. Vládou schválený program Digitální Česko 2.0 počítá do roku 2020 s pokrytím celé populace internetem o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. Polovina Čechů má mít přitom internet s rychlostí 100 Mbit/s.
