Jak vychovat podnikatele? Školy hromadně zakládají inkubátory
Kromě podpory studentů si VŠE klade za cíl vytvoření podnikatelské komunity kolem školy, dosud přitom připravovala studenty hlavně pro práci v korporacích nebo veřejných institucích. Inkubátor bude financovat podle mluvčí Julie Daňkové ze svého rozpočtu, dědictví po Tomáši Baťovi a z pomoci firemních partnerů.
„V průběhu času počítáme s obrácením struktury financování, kde bychom rádi získávali stále vetší podíl prostředků z komerčních projektů, s vizí úplné soběstačnosti v horizontu tři až pěti let,“ zmínila Daňková. V té době už by také měla škola ráda zpět první příjmy ve formě zpětných bonusů od úspěšně akcelerovaných a zainvestovaných firem.
S poměrně skromným rozpočtem na inkubátor počítá ČZU, podle Josefa Beránka bude stačit na provozní náklady, školitele a mentory. Ani jedna škola ale nechtěla zmínit, jakou částku přesně na provoz inkubátoru vyčlení.
Boom start-upů
Podle Jany Hodboďové, koordinátorky InovaJetu ČVUT, která pomáhala VŠE i ČZU s rozjezdem obou inkubátorů, boom nezažívají pouze univerzitní inkubátory ale celá startupová scéna. Hodboďová upozornila na to, že na velikost cílové skupiny je v České republice příliš mnoho organizací. „Z řady univerzitních inkubátorů, které tady vznikly, je podle mne funkčních jen několik. Což ale neznamená, že to je špatně, nějakým způsobem se to vykrystalizuje. Myslím si, že úroveň služeb je tady velmi zajímavá a trh se stále rozvíjí,“ uvedla pro E15.cz.
Největší zkušenosti má s rozjezdem nových podnikatelských projektů právě ČVUT, počátky jejího inkubátoru se datují už do roku 1992, z té doby se na trhu například úspěšně etablovala firma Etnetera. Z těch současnějších jde například o firmu Do-It či ImageMetry.
xPort Vysoké školy ekonomické bude mít podle Daňkové dvě úrovně, první (iPort) z nich bude určena pro podnikatelské nápady, ze kterých ještě nevzešel žádný produkt nebo služba. „Studenti s nápadem dostanou rozpočet na služby, které jim během tří měsíců umožní nápad převést do podoby produktu či služby,“ konstatovala Daňková. Dodala, že v první fázi počítá inkubátor s náborem čtyř až pěti takových týmů.
Druhá úroveň, akcelerátor aPort, bude sloužit týmům, které již produkt či službu mají a začínají s prodejem prvním zákazníkům. „Dostanou svého mentora a rozpočet, za který budou nakupovat služby, které tak akcelerují její vstup na trh. Program bude trvat šest až devět měsíců a v první fázi počítáme s náborem přibližně dvou týmů,“ sdělila Daňková.
Buď se rozjede nebo zahyne
Studenti, kteří se se svým nápadem prosadí do inkubátoru ČZU, budou mít na rozjezd projektu zhruba rok a půl. To je podle Beránka inkubační doba pro rozjetí nebo zahynutí firmy. Prostor dá škola celkem čtyřem projektům. „Další týmy nabírat můžeme, ale záleží na velikosti týmu a typu členství. Lze umístit maximálně 10 týmů zároveň a nábory probíhají třikrát do roka,“ poznamenal Beránek.
Česká zemědělská univerzita v Praze se chce zaměřit zajména na IT aplikace či inovativní bio nabídku. Vysoká škola ekonomická chce dát zase přednost službám a produktů, které by měly mít šanci uspět i mimo hranice České republiky.
„Uchazečů se budeme ptát na to, jaký problém či nedostatek na trhu jejich produkt řeší, v čem je přidaná hodnota pro zákazníka, v čem se liší od konkurence a proč by měli zákazníci právě jejich produkt používat,“ podotkla Daňková. Důležitým kritériem bude podle ní složení a motivace celého týmu, který bude na projektu pracovat.
Možnosti inkubátorů: | |
---|---|
VŠE | Týmy budou moci využívat moderní prostor na Praze 3 (Jarov) o výměře přes 1000 m2, kde jsou kanceláře, pracovny, open space a přednáškové i odpočinkové místnosti. xPORT zajistí mentory a kontakty na investory. Projektům pomůže doplnit chybějící členy týmu (odborníky na marketing, účetnictví, informační technologie, nastavení vnitřních procesů firmy, atd…). Projekty mohou využít partnerství s univerzitními inkubátory jako například SkyDeck při univerzitě v Berkeley. České týmy budou moci vyjet do Kalifornie a ty americké zase do Prahy. Budou tak moci získávat nové kontakty i zákazníky |
ČZU | Zázemí v podobě co-workingového centra (kancelářské prostory, konferenční místnost, společenská místnost), workshopy, důraz na poradenství, networking, koučing, soutěže, administrativní pomoc |
ČVUT | Workshopy a konzultace (z oblasti marjetingu a obchodu), Networkingové akce, právní a účetní poradenství, kancelářské prostory, zasedací místnosti, administrativní podpora, cloudové služby O2 |
Obě školy spoléhají na komerční partnery, VŠE spolupracuje s Českou spořitelnou a podle Daňkové jedná s řadou českých i zahraničních firem. Založila korporátní linku, která by měla školu propojit s bysnysovými partnery, kteří mají zájem o vývoj nějaké nové služby. ČZU má za partnera poradenskou společnost Everesta a spolupracuje i s Microsoftem.