Ústřední výkonný výbor by měl navíc rozhodnout, jestli dá koaliční smlouvu ke schválení členské základně. Referendum by se pak konalo 11. a 12. ledna. Na společnou vládu však zatím nekývli ani lidovci. I o KDU-ČSL platí, že případnou koaliční smlouvu musí posvětit vrcholový orgán strany. Celostátní konferenci lidovci naplánovali na 16. prosince.
Na výsledek těchto jednání počká i prezident Miloš Zeman. Sobotku jmenuje premiérem nejdříve v polovině ledna, pokud se pro vládu vysloví sociální demokraté ve stranickém referendu. Když se konat nebude, mohl by ho jmenovat do konce roku.
Expertní týmy tří možných budoucích vládních partnerů intenzivně jednají, kabinet se rodí v bolestech. Z výroků jednotlivých účastníků lze soudit, že se probírá prakticky všechno najednou: koaliční smlouva, programové prohlášení vlády i její personální obsazení. A žádný z těchto okruhů není bez problémů, ve všech se objevují zásadní problémy.
Obavy lidovců
Podobu základního dokumentu by měli už zítra znovu projednávat lídři stran, tedy kromě Pavla Bělobrádka, toho nahradí místopředseda KDU-ČSL Stanislav Juránek. A jsou to právě lidovci, kteří k nástinu dohody, s nímž minulý týden přišli socialisté, měli největší výhrady.
Obávají se, aby je poslanci ČSSD a ANO v budoucnu spolu s komunisty nepřehlasovali například ve věci církevních restitucí či při rušení lustračního zákona. Se „zradou“ v koalici mají lidovci neblahé zkušenosti z éry Paroubkova kabinetu. Tehdy v letech 2005 až 2006 sociální demokraté a unionisté spolu s KSČM schválili novelu zákoníku práce a další normy.
Pojistky v koaliční smlouvě
Šéf ČSSD mluví o rozumné míře pojistek, takové, která by příliš neomezila svobodu jednotlivých stran: „Byl bych rád, aby to nebyla svěrací kazajka.“ Podle Sobotky je nejdůležitější, aby se strany budoucí koalice zavázaly, že po dobu trvání smlouvy nevyvolají na půdě dolní komory parlamentu hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o rozpuštění Poslanecké sněmovny, ani se k takovému hlasování nepřipojily. Případné dohadovací řízení by se mělo konat v situacích, kdy koalice narazí na téma, o kterém nepojednává koaliční smlouva nebo programové prohlášení vlády.
Výčtu zákonů, při kterých by koalice hlasovala jednotně, se však koaliční smlouva úplně vyhnout nemůže, ostatně obsahovaly ho i dohody předchozích vlád. Za veledůležité se dají označit přinejmenším daňové zákony, zákon o státním rozpočtu a další normy, jejichž dopad významně finančně ovlivňuje veřejné rozpočty. Samozřejmostí také je, že koaliční smlouva musí popsat, jakým způsobem budou strany řešit možné spory. ČSSD také navrhuje, aby odvolání a jmenování člena vlády bylo v režii předsedy vlády, bude se tak ale dít na návrh předsedy příslušné koaliční strany.
Program budoucí vlády
„Snažíme se, aby tady vznikla funkční vláda, aby země měla schválený rozpočet a abychom se dostali z marasmu, který tady je. Ta jednání nejsou jednoduchá. Jsou dlouhá, jsou úmorná, ale zatím se vedou ve věcné podobě,“ říká místopředseda ČSSD a jeden z vyjednávačů Milan Chovanec. A znovu – právě sobotní jednání by mělo ukázat, jaké překážky už se podařilo expertním týmům překonat.
Ty zdánlivě nepřekročitelné se týkají především představ ANO a ČSSD o výši daní. Obecně sice platí, že ani jedna ze stran by příliš neprotestovala proti ročnímu moratoriu na všechny typy daňových sazeb, jisté dohody by však dosáhnout měly. Třeba už jen proto, že Sobotka podnikatelům a firmám před volbami slíbil „daňovou stabilitu“. Ta v jeho podání znamená, že vláda dopředu oznámí, jak a kdy se během čtyřletého volebního období bude hýbat s jednotlivými sazbami.
Poměrně jisté je, že v programovém prohlášení vlády (ani v koaliční smlouvě) nebude nic o církevních restitucích. „Rádi bychom tu věc nechali zcela otevřenou. A pokud se dohodneme s církvemi na korekci církevních restitucí, tak by se koalice mohla následně dohodnout na shodném postupu,“ soudí Sobotka.
Podle něj také musí ještě dříve, než vznikne vláda, být předložen návrh novely zákona o státní službě: „Tak, aby mohla platit od července 2014. Byl by to dobrý signál do EU, protože je to jedna z podmínek, aby nám nebylo zastaveno čerpání evropských fondů.“
Rozpočet do Vánoc
S předstihem se snaží ČSSD, ANO a lidovci řešit i projednávání státního rozpočtu na příští rok. Rozpočtový výbor už doporučil sněmovně, aby základní rozpočtové parametry, tedy schodek, příjmy a výdaje, schválila. Trojkoalice chce dál postupovat tak, aby návrh zákona byl definitivně schválen do Vánoc, nejpozději pak po vánočních svátcích.
