„Nedokážeme si představit, že by prostředkem našeho areálu vedla železnice. Je to absurdní věc,“ řekl deníku E15 šéf likérky Pavel Dvořáček.
Plány přitom stále existují i přesto, že ani u jedné ze tří variant nevyšlo ekonomické hodnocení stavby kladně. „Jsme chlácholeni tím, že se tato železnice stejně nikdy stavět nebude. Ale v okamžiku, kdy by územní plán začal platit a nebyl zažalován či zpochybněn, stát by měl nárok zapsat předkupní právo na tyto pozemky do katastru nemovitostí. To jako předseda představenstva nemohu dopustit,“ dodal k důvodům žaloby.
Plán je v souladu s nadřazenou dokumentací
Plán na prodloužení tratě se dostal do návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje již v roce 2008. Poté se promítl i do územního plánu Vizovic. Likérce paradoxně nepomáhá ani to, že i Vizovičtí jsou proti. Územní plán a zapracování drážní dopravy s prodloužením trati je totiž podle místostarostky města Aleny Hanákové v souladu s nadřazenou dokumentací, a tedy se zákonem.
„S vytyčením drážní plochy, která by v konečném důsledku omezila (a omezuje) nejen firmu R. Jelínek, ale také jiné podnikatelské subjekty a soukromé osoby, vyslovilo vedení města Vizovice i v minulosti několikrát – a to i písemně – svůj nesouhlas,“ uvedla Hanáková. Zlínský kraj ale přesto podle ní odmítá rezervu pro tutu stavbu ze zásad územního rozvoje Zlínského kraje vypustit.
Kraj se ale zase odvolává na ministerstvo dopravy s tím, že pouze respektuje rozhodnutí ministerstva dopravy učinit strategické rozhodnutí o budoucnosti tohoto záměru. „Zatím nebylo rozhodnuto o žádné variantě nebo případném datu zahájení,“ uvedla mluvčí kraje Renata Škrobálková. „Takovému strategickému rozhodnutí musejí předcházet realizace řady dalších záměrů modernizace a elektrizace železnice, především Brno–Přerov, Kojetín–Hulín a Otrokovice–Vizovice, které podmiňují smysluplné rozhodnutí o záměru dostavby trati,“ dodala. Ministerstvo dopravy se k prodloužení železnice zatím nevyjádřilo.
Trať už začal stavět Tomáš Baťa |
---|
O prodloužení trati směrem k česko-slovenským hranicím usiloval už Tomáš Baťa. Na počátku třicátých let minulého století převzal otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu a v roce 1934 začal se stavbou, kterou ale přerušila válka. Po ní sice stát o pokračování uvažoval, ale po nástupu komunistů byla stavba tratě v roce 1951 zastavena. Zůstal po ní dodnes viditelný násep. |