Pouze tři procenta oslovených žen má ambici dosáhnout ve své kariéře role ředitelky společnosti nebo podobné. Mezi muži o takovou pozici usiluje v Česku 10 procent. Na pozici na úrovni ředitelky úseku či vedoucí regionální pobočky má podle průzkumu ambici 10 procent žen a 24 procent mužů.
„Je to odraz našeho prostředí,“ míní ředitel společnosti Hays Ladislav Kučera. „Diverzita je přitom firmami žádaná. Máme nedostatek žen ve vedoucích pozicích a stává se nám, že ženy nabízenou vysokou pozici odmítnou,“ dodává.
Podobně málo manažerek a ambicemi na nevyšší pozice jako u nás je podle průzkumu v Nizozemí (čtyři procenta), či Belgii (pět procent). Na druhé straně v Malajsii stojí o nejvyšší pozice 25 procent manažerek a v Kolumbii 22 procent.
Schopní lidé v kolektivu
Ve srovnání s jinými zeměmi je u nás přitom nejvíce zaměstnanců – specialistů přesvědčeno, že jsou v jejich kolektivu stejně schopní pracovníci stejně ohodnoceni bez ohledu na pohlaví. Celkem si to myslí 74 procent oslovených, z mužů 84 procent a z žen 63 procent. „To pro nás bylo překvapivé,“ říká Kučera. Na rovný přístup v odměňování nejméně věří ze zkoumaných zemí v Chile (49 procent) a USA (52 procent).
Podle dat Eurostat je přitom v Česku v rámci Evropy třetí nejvyšší rozdíl v hodinové mzdě zaměstnaných mužů a žen. Muži berou o 22 procent více než ženy. To je ovšem srovnání příjmů všech zaměstnanců, a je ovlivněno dlouhou rodičovskou dovolenou a nižším podílem žen na manažerských pozicích.
Také v tom, zda mají ženy a muži rovné pracovní příležitosti, jsou čeští specialisté a specialistky poměrně optimističtí. Věří v to 86 procent mužů a 55 procent žen. Vysoká poptávka po ženách do vyšších pozic je například v IT firmách. V těch je celkově velký nedostatek specialistů.
Návrat po mateřské: Těžký život matek manažerek?
