Jourové zatápěli reformisté a svobodní

Premiér Bohuslav Sobotka ocenil, že Jourové nezůstal v ruce černý Petr, prezident Miloš Zeman zase vyzval, aby se udělala tlustá čára za debatami, jaké portfolio měla česká uchazečka dostat.
Během času se ukázalo, že největší výhrady proti Jourové měla především politická frakce Evropských konzervativců a reformistů, jejímiž členy jsou i europoslanci za ODS Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Představitelé dvou frakcí – Evropské sjednocené levice a Evropy svobody a přímé demokracie – dokonce chtěli hlasovat proti Jourové. V té první jsou zastoupeni čeští komunisté, ve druhé šéf Svobodných Petr Mach. Ani jedna z frakcí však nemá dostatečnou sílu hlasů na to, aby mohla kandidaturu Jourové zhatit. Ještě včera dopoledne však hrozilo, že Jourová bude muset projít dodatečným slyšením ve výboru pro občanské svobody.
Česká uchazečka ale není jediná, proti níž zazněly ve výborech výhrady. Podle zpráv z Bruselu je po pondělním nezvládnutém slyšení nejslabší členkou příštího týmu Jeana-Clauda Junckera slovinská expremiérka Alenka Bratušeková. Má být místopředsedkyní komise pro energetickou unii. Potížím čelí i maďarský uchazeč Tibor Navracsics. Slyšení před europoslanci si zopakoval Brit Jonathan Hill, francouzský uchazeč Pierre Moscovici musel po ústním slyšení, stejně jako Jourová, odevzdat písemné doplňující odpovědi.
Jourová si "otevřela dveře" do Evropské komise
Jourová každopádně získala podporu všech čtyř výborů Evropského parlamentu věnujících se problematice, již má mít budoucí eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví na starost.
Menší drama, které se kolem české uchazečky v Bruselu rozpoutalo, může mít dohru na domácí scéně. Čeští europoslanci napříč frakcemi se vzájemně obviňují, kdo poskytl Jourové minimální podporu, někteří za totéž kritizují českou vládu, hlavně premiéra Bohuslava Sobotku. „Komplikace přinesly postoje malých frakcí, Jourové naopak pomohlo, že ji podpořili sociální demokraté a lidovci,“ tvrdí premiér.
Jourová původně neuspěla u europoslanců při takzvaném grilování čili ústním slyšení, a výbory si proto vyžádaly dodatečné odpovědi na dvaatřicet otázek. I poté však hrozilo, že si výbor pro občanské svobody českou kandidátku znovu předvolá. O Evropské komisi jako celku má plénum evropského parlamentu hlasovat na konci října a možné je, že se do té doby ještě částečně změní náplň „rezortů“ jednotlivých členů.
Věra Jourová: Nikdy nesázím na jednu kartu