Jurečka posílá do připomínkového řízení dvě varianty zvyšování minimální mzdy
Ministerstvo práce a sociálních věcí posílá do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která obsahuje dvě základní varianty mechanismu pravidelného zvyšování minimální mzdy. Do pěti let by podle nich měla činit buď 45 procent průměrné mzdy, nebo její polovinu, a má tak být předvídatelná pro zaměstnance i firmy. Novinářům to ve středu řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší výdělek v Česku nyní odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy.
Účinnost zákona by měla podle Jurečky být od července roku 2024, vláda by tak příští rok nastavovala minimální mzdu podle dosud platného zákona. „Ale již pro rok 2024 chci vycházet z principu cílení buď na 45, nebo 50 procent průměrné mzdy,“ zdůraznil ministr.
Podle zvolené varianty by tedy navrhl navýšení minimální mzdy pro příští rok buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, či na 19 400 korun. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.
Systém pro stanovování minimální mzdy má vést mimo jiné k tomu, že odpadne každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho, míní Jurečka. „Chceme nastavit objektivní, transparentní, předvídatelný mechanismus. Také chceme minimální mzdu zvýšit v poměru k průměrné mzdě,“ uvedl.
Varianta dosažení 45 procent průměrné mzdy počítá se zachováním takzvaných zaručených mezd, počet jejich tříd by se snížil z osmi na čtyři. U varianty 50procentní průměrné mzdy by se zaručené mzdy nestanovovaly, ale dohadovaly by se na úrovni kolektivního vyjednávání. Tuto variantu Jurečka preferuje, protože podle něj posiluje sociální dialog.
Zaručené mzdy se nyní pohybují mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé by podle dřívějších vyjádření přidali příští rok nejvýš 1000 korun.
Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či padesát procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.