„České republice tento zákon stále chybí a já jsem rád, že vláda po intenzivní diskusi schválila tento návrh ústavního zákona o obecném referendu,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která víc omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. Referendum se může konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky.
„Nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,“ upřesnil. Občané nebudou moct v referendu rozhodovat ani o základních právech a svobodách, rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu nebo mezinárodních závazcích.
Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat
Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět „ano“ či „ne“, dotazů by mohlo být víc. Podle Dienstbiera je u schválené varianty zákona větší šance, že projde Parlamentem. Věří, že ji podpoří dostatečný počet poslanců i senátorů. Protože jde o ústavní zákon, bude muset koalice hledat spojence i u opozice.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané starší 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250 tisíc českých občanů s volebním právem.
Referendum by pak měl vyhlásit prezident. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. Na základě výsledku by musela vláda přijmout patřičné usnesení či návrh zákona.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. „Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,“ uvedl ministr Dienstbier.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Poslanec KSČM Stanislav Grospič připomněl, že komunisté předkládali zákon o referendu několikrát a rádi by svůj a vládní návrh posuzovali souběžně.
Referendum dává falešnou naději, zní z ODS
Vadí mu třeba, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud. Hnutí Úsvit je kritické k výčtu referendem nedotknutelných témat. Chce tato omezení zrušit. Odmítá i vysokou hranici pro počet podpisů nutných k vypsání referenda.
Podle zelených by se měl počet potřebných podpisů odvíjet od účasti ve volbách. Navrhují zavedení dynamicky se měnícího počtu potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb. U celostátního referenda by to bylo 1,5 procenta voličů, tedy zhruba 75 tisíc podpisů, sdělil člen předsednictva strany Michal Berg. Rozhodnutí v referendu by pak podle zelených mělo být platné při jakékoli účasti.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě ODS. Místopředseda strany Martin Novotný uvedll, že referendum by mělo být výjimečným nástrojem a ne běžnou součástí politiky.
„Dává pak falešné naděje, že to přispěje ke zlepšení demokracie,“ prohlásil. ODS si nicméně umí představit referendum o přijetí eura. S návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek. „Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné,“ uvedl.
