„Podrobná čísla dokazují, že bez této změny by se deficit veřejných rozpočtů v roce 2012 zvýšil o necelých 15 miliard korun. Zároveň se při meziročním srovnávání zcela ignoruje vliv změny legislativy v minulém roce,“ uvedl náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Pokud by se tento mimořádný vliv zohlednil, inkaso DPH by dle Minčiče do října meziročně vzrostlo o pět procent.
Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 105 miliard korun. Růst výběru DPH přitom výrazně zaostává za plánem. Koncem října inkaso představovalo 174,9 miliardy korun a meziročně vzrostlo jen o 3,1 procenta, rozpočet ovšem počítá s růstem o 15,5 procenta.
Inkaso DPH (v miliardách korun):
2011 | 2012 | index (v %) | |
---|---|---|---|
leden | 43,9 | 45,1 | 102,7 |
únor | -5,3 | -4,4 | |
březen | 17,9 | 17,8 | 99,1 |
duben | 39,5 | 42,1 | 106,6 |
květen | 15,6 | 4,8 | 30,6 |
červen | 23,9 | 23,0 | 95,8 |
červenec | 39,9 | 42,5 | 106,3 |
srpen | 4,3 | 6,8 | 156,2 |
září | 21,1 | 21,9 | 103,8 |
říjen | 42,0 | 44,0 | 104,7 |
celkem | 243,0 | 243,4 | 100,2 |
Zdroj: MF
Z analýzy spotřeby v jednotlivých sazbách DPH podle náměstka ale jednoznačně vyplývá, že zvýšení sazby na 14 procent nemůže být ani jednou z hlavních příčin výpadku inkasa. „Zatímco růst snížené sazby vyvolalo jen relativně malý pokles spotřeby a inkaso vzrostlo, spotřeba zboží a služeb v základní sazbě se prudce propadla,“ vysvětlil Minčič.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek s argumentací ministerstva v principu souhlasí. Dle něj zvýšení DPH sice mělo negativní vliv, podstatně výraznější negativní dopad na tržby má ale pomalý růst mezd, zvyšování nezaměstnanosti a obavy z dalšího vývoje spojené s dluhovou krizí v eurozóně.
„Otázkou ovšem je, zda za opatrným chováním domácností a firem není jen letošní změna DPH, ale také očekávání dalšího zvyšování daní. To by už mohlo mít výraznější vliv,“ dodal pro E15.cz.
Na všeobecně nepříznivou situaci poukazuje i náměstek Minčič. Podle něj je zřejmé, že drtivou většinu výpadku způsobily jiné faktory. „Například snížení důvěry v ekonomice nebo situace v eurozóně,“ doplnil.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek se závěry MF souhlasí jen zčásti. „Nepochybuji, že výpadky ve výběru DPH jsou částečně technické. Souhlasím, že za propadem soukromé spotřeby stojí nejen zvýšení DPH, ale také obecně nepříznivá ekonomická situace. To ale nic nemění na faktu, že zvýšení dolní sazby DPH o citelné čtyři procentní body zatížilo peněženky hlavně nízkopříjmových domácností a přinutilo je šetřit,“ uvedl.