Ministerstvo financí po bezmála čtyřech letech zvažuje opět nabídnout obyvatelstvu spořicí dluhopisy. Češi koncem loňského roku drželi vládní bondy za necelých 21 miliard korun, nejméně od roku 2011.
Českým střádalům se může vbrzku otevřít staronový cíl pro jejich úspory. Ministerstvo fi nancí totiž po bezmála čtyřech letech znovu zvažuje nabídnout obyvatelstvu takzvané spořicí dluhopisy. Důvodem je snaha o vícezdrojové financování státu i ochota drobných investorů ponechat si dluhopisy i během propadů na finančních trzích. Lidé v Česku přitom koncem loňského roku drželi dluhopisy své vlády za necelých 21 miliard korun, tedy nejméně od roku 2011.
„Ministerstvo financí analyzuje možnost spustit novou koncepci přímého prodeje státních dluhopisů občanům. Měla by umožnit jejich pravidelnější dostupnost v průběhu kalendářního roku a nákladově by se přiblížila podmínkám emisí ostatních státních dluhopisů,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík s tím, že úřad by spustil testovací prodeje skrze elektronickou distribuční platformu. Konkrétní rozhodnutí o spuštění programu ale prozatím nepadlo.
Podle ekonomů začínají dávat spořicí dluhopisy opět smysl spolu s tím, jak velcí hráči stupňují své požadavky na výnos. Za pětiletou půjčku na finančních trzích stát zaplatí 1,1 procenta ročně, což je šestkrát tolik než před rokem a zhruba dvojnásobek toho, co v průměru vyplácejí české banky klientům na spořicích účtech. „Zájem by byl hlavně z řad konzervativních investorů, kteří drží stále vysoké objemy na nízkoúročených depozitních produktech či v hotovosti,“ soudí portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška.
Mezi lidmi bylo koncem loňského roku jen půldruhého procenta celkového dluhu Česka, tedy rovněž nejméně za posledních šest let. Nejvíce stát doposud dlužil svým lidem v roce 2013, v rukách obyvatelstva bylo tehdy více než pět procent dluhu státu. „Zajímavý by byl pro stát i obyvatelstvo dvouciferný procentní podíl dluhu ve vlastnictví domácností. Zejména by se tím posílila stabilita dluhové služby státu,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který jako ministr financí v roce 2011 odstartoval sérii šesti emisí spořicích dluhopisů. Právě předčasným splacením části Kalouskových dluhopisů v loňském prosinci klesla držba českého dluhu mezi obyvatelstvem na současné minimum.
| Specialitou Kalouskových pětiletých dluhopisů bylo proměnlivé úročení. V roce 2011 stát platil necelé procento ročně a půjčoval si tak od lidí levněji než na finančních trzích. Za rok 2016 stát zaplatil naopak lidem pevný úrok šest procent, na trzích by si přitom půjčil za zápornou sazbu a ještě by tak vydělal. Andrej Babiš bondy z roku 2014 zase navázal na sazbu Pribor, loni tak bondy nesly lidem 0,37 procenta, srovnatelný pětiletý dluhopis by na trzích vyšel dvakrát dráže. |
