K památníku na Národní třídě od čtvrtečního rána dorazila řada prezidentských kandidátů, aby si připomněli odkaz 17. listopadu 1989. Jako první přišel předseda ANO Andrej Babiš. Po něm květiny položili i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. Většina z nich zdůrazňovala, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.
Pro Babiše 17. listopad v první řadě znamená svobodu pohybu, žádné výjezdní doložky. „Dále svobodu slova, svobodné volby a možnost podnikat,“ řekl novinářům. Několik lidí na něj při pokládání květin pokřikovalo. Babiš nezakrývá komunistickou minulost, uvedl ale, že byl řadový člen strany. K údajné spolupráci s komunistickou státní bezpečností dodal, že pracoval v podniku zahraničního obchodu a jako takový byl StB sledovaný. Nikdy ale nic nepodepsal, zopakoval dnes. Soud mu podle jeho slov dal třikrát zapravdu.
Středula však řekl, že lidé, u kterých byla potvrzena spolupráce s StB, by měli podobná místa obloukem míjet. „Nevěřím jim, protože se s režimem spolčili. Pracovali pro něj aktivně, nikoliv pasivně. Myslím si, že by se měli spíš stydět a omlouvat se takřka každý den,“ řekl. Zdůraznil, že je potřeba si vážit svobody slova nebo práva demonstrovat. „Toto nebylo před rokem 1989. Když tady někteří v Palachově týdnu protestovali, tak je hnali a zavírali,“ dodal.
Pavel upozornil, že demokracie není jednou provždy daná a může se začít drolit. „Musíme se snažit, aby demokracie demokracií zůstala,“ zdůraznil. Podle něj je třeba stmelovat společnost, poučit se z minulosti a neopakovat to špatné, co se dělo.
Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zdůraznil, že je třeba předávat budoucím generacím odkaz 17. listopadu 1939 i 1989. Obě výročí podle něj ukazují na důležitost svobody a demokracie i na význam odvahy. „Je to i vize do budoucna. Svoboda není nikde bez odvahy,“ řekl.
Nerudová řekla, že v roce 1989 měly děti víc odvahy než jejich rodiče a dokázaly vybojovat svobodu a demokracii. „Je třeba si každoročně připomínat, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmost,“ zdůraznila. Pokud o ně nebude společnost pečovat, může je ztratit, doplnila. Podle ní je třeba dnes myslet i na Ukrajinu, která také bojuje o svou svobodu.
Janeček by jako prezident na Národní třídu 17. listopadu pravidelně chodil. „Pro mě je to asi nejdůležitější svátek naší země, protože je to svátek svobody a odvahy,“ uvedl Janeček. Svobodu je ale podle něj nyní potřeba chránit. „V roce 1989 jsme přešli z totalitního režimu do země svobody. Nyní jsme v situaci, kdy nějakým způsobem hrozí opak. Například aktivity ministerstva vnitra ohledně omezování svobody slova jsou strašně nebezpečná věc,“ řekl.
Hilšer přirovnal sametovou revoluci v roce 1989 k současnému úsilí Ukrajiny ubránit se ruské agresi. „Musíme si uvědomit, že svoboda a demokracie není samozřejmost, bude nás stát ještě úsilí, abychom si je zachovali,“ řekl. Čeští politici podle něj musí bránit tomu, aby si demokratické rozhodování v zemi uzurpovaly různé zájmové skupiny na úkor občanů.
Fischer řekl, že 17. listopad získává nový význam v aktuální situaci, kdy Ukrajina čelí ruské agresi a v Bělorusku jsou tvrdě pronásledováni odpůrci režimu. „To, že žijeme ve svobodě a míru, není samozřejmost,“ řekl. Podle něj se znovu ukazuje, že je třeba svobodu chránit, a to i před budoucími hrozbami, mezi nimiž budou sociální problémy nebo klimatická změna.
