Kauza radar ukázala, co obnáší členství v NATO
Hodnota společné bezpečnosti byla náhle nulová, a to i díky agitaci politiků, především levicových. Vedení sociální demokracie, tehdy v čele s Jiřím Paroubkem, se shodlo, že Česká republika radar nepotřebuje, socialisté povzbuzovali nevoli značné části veřejnosti proti radaru. Stala se jim záminkou pro prosazení zákona o obecném referendu. Požadovali také, aby bylo výslovně řečeno, že radar bude začleněn do struktur aliance. I když bylo jasné, že součástí systému NATO bude.
Levice se tehdy v podstatě postavila na stranu Moskvy, která tvrdila, že vybudování středoevropského protiraketového deštníku by bylo porušením dohod uzavřených s Ruskem, protože radar a obranné rakety by mířily právě na tuto zemi. Systém přitom měl být zaměřen proti Íránu.
Snaha Moskvy byla všestranná, Bezpečnostní informační služba tehdy uváděla, že se ruští agenti snažili ovlivnit veřejné mínění proti plánované stavbě radaru. Vypjaté emoce v Česku uklidnilo až rozhodnutí Washingtonu. USA v září 2009 oznámily, že od záměru na vybudování základny ustupují.
15 let v NATO: Máme spolehlivé spojence, ale i odpovědnost
