Každé čtvrté místo v armádě je prázdné

Slavnostní vojenská přísaha

Slavnostní vojenská přísaha Zdroj: Euro Martin Siebert

V páteřních jednotkách české armády chybí třetina a někde dokonce polovina vojáků. A podobně jako se dříve kvůli nedostatku peněz braly součástky z uskladněných letounů, aby se alespoň na těch provozovaných mohlo cvičit, se nyní nakládá i s těmito útvary. Důvodem je slib Česka, že už příští rok poskytne pro případné potřeby NATO brigádní úkolové uskupení o síle až pět tisíc vojáků v celém spektru funkcí od pěchoty, osádek obrněných vozidel, týlového zabezpečení až po štábní důstojníky.

„Abychom v roce 2015 požadavkům NATO vyhověli, musíme stěžejní útvary neustále navzájem doplňovat, což s sebou mimo jiné přináší i neustálé stěhování vojáků po celé republice. U techniky se tomu říká kanibalizace,“ uvedl nejmenovaný důstojník.

Základem pro operace spojenců je 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda. První hlásí dvacetiprocentní podstav, druhá třicetiprocentní, jak vyplývá z údajů generálního štábu. Jinde je neobsazenost ještě výraznější, zejména u jednotek bojové podpory. Ty vojáky v prvních liniích kryjí palbou, připravují jejich přesuny a zásobují je municí a potravinami. Konkrétně jde o dělostřelecký pluk, ženijní pluk nebo pluk logistické podpory, které nejsou naplněny ani z poloviny.

Ministerstvo obrany problémy neskrývá. Zvlášť poté, co na ně upozornila každoroční hodnoticí zpráva NATO, která je za posledních pět let vůči Česku nejkritičtější. „Kvůli krácení rozpočtu se už několik let drží umělá obsazenost útvarů. Protože není dost peněz na platy, jsou skutečné počty u jednotek nižší než tabulkové,“ vysvětlil mluvčí rezortu Jan Pejšek.

Situaci nejlépe ilustrují souhrnná čísla. Zatímco tabulkově by měla mít armáda 25 tisíc vojáků, aktuálně jich slouží 19 tisíc. Průměrná naplněnost je tedy 76 procent.

Státní výdaje na armáduStátní výdaje na armádu | Ministerstvo obrany, foto ctk

Proto vedení ministerstva dokáže vyhovět NATO jen pomocí neustálých improvizací. Aliance totiž požaduje, aby podstav brigádního úkolového uskupení byl nejvýše desetiprocentní. V opačném případě mu nevystaví certifikát, že prošlo hodnocením bojové připravenosti, a může být nasazeno v zahraničních misích. Certifikáty mají postupně získávat jednotky, které jsou pro toto pětitisícové uskupení určené.

Neobsazená místa v jednotkách jsou podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové důsledkem úsporných opatření, kvůli nimž se v posledních pěti letech neustále snižuje obranný rozpočet. „Na dva roky byl úplně pozastaven nábor, čímž se narušil systém doplňování jednotek. Přijímání nováčků bylo obnoveno až v roce 2011,“ dodala.

Za vyhlášení stop stavu čelil kritice bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Tím, že snížil finanční nároky rezortu, nahrál tehdejšímu šéfovi státní pokladny Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), aby mohl ještě více škrtat. „Výsledek není takový, že by část armády byla nebojeschopná. Stále můžeme závazky vůči spojencům splnit. Pokud ale výdaje na obranu nezačneme zvyšovat, naše sliby a plány budou nerealistické,“ konstatoval český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.