Klausova velezrada? Ústavní soud zatím nerozhodl | E15.cz

Klausova velezrada? Ústavní soud zatím nerozhodl

Václav Klaus
Václav Klaus
• 

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ústavní soudci se dnes poprvé za zavřenými dveřmi radili o žalobě pro velezradu na bývalého prezidenta Václava Klause. Nijak nerozhodli, o ničem nehlasovali, veřejné jednání zatím nesvolali. Do konce března už se případné jednání patrně nestihne. Soud bude nadále shromažďovat podklady, uvedl generální sekretář Ivo Pospíšil. Předseda soudu Pavel Rychetský ani soudce zpravodaj Jan Musil s novináři mluvit nechtěli.

„Probíhala poměrně dlouhá diskuse o tom návrhu, nicméně žádný výstup nemá. Soudci si sdělili vzájemně argumenty a názory na tu věc, samozřejmě nemůžu prozradit, co bylo obsahem té diskuse,“uvedl Pospíšil.

Musil spolu s analytickým odborem soudu už v minulých dnech zpracoval srovnávací analýzu zahraničních právních úprav a rozhodnutí v případech takzvaného impeachmentu, kdy prezidenti demokratických zemí museli obhajovat své činy před tribunály. Například ve Spojených státech čelil impeachmentu prezident Bill Clinton kvůli lži po aféře se stážistkou Monikou Lewinskou. Impeachment hrozil také Richardu Nixonovi po kauze Watergate, nakonec ale sám rezignoval.

Na dnešní více než dvouhodinové poradě soudci diskutovali také o tom, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období. Zákon o Ústavním soudu ve znění platném v době podání ústavní žaloby tuto situaci výslovně neřešil. Pokud by soudci dospěli k závěru, že už se žalobou zabývat nemohou, museli by zastavit řízení.

Zatím není jasné, kdy se soudci znovu sejdou ke společné neveřejné poradě. Podle Pospíšila se k ústavní žalobě „vrátí v dohledné době“. Tento týden už to nebude, pravidelná porada pléna se neuskuteční ani příští týden v úterý. Pokud se soudci nakonec začnou žalobou věcně zabývat, musejí podle zákona s desetidenním předstihem svolat veřejné jednání, což zatím neudělali. Zákon soudcům ukládá, aby nyní prioritně řešili právě ústavní žalobu pro velezradu. Má přednost před veškerou ostatní agendou.

Ústavní žalobu schválili senátoři minulé pondělí. Klausovi vyčítají novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.

Minulý týden soud doručil žalobu Klausovi. Ten si jako svého obhájce zvolil právníka Marka Nespalu. O vyjádření zatím soudci Klause výslovně nepožádali.

K žalobě Václava Klause za velezradu čtěte více:

O co jde v žalobě na prezidenta Klause:
Amnestie Prezident Klaus podle návrhu ústavní žaloby tím, že udělil amnestii, kterou mimo jiné zastavil některá pravomocně neskončená trestní stíhání, výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.
Doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny Prezident Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy, ačkoli jej schválily obě komory Parlamentu třípětinovou většinou (Senát v dubnu 2012, Sněmovna v červnu 2012). Podle návrhu žaloby byl prezident poté, co jeho nečinnost byla zjevná, výslovně vyzván k ratifikaci doplňku usnesením Senátu z 6. prosince 2012. Klaus poté na setkání týdeníku Euro s manažery prohlásil, že doplněk lisabonské smlouvy neratifikuje. Česko je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.
Jmenování soudců Ústavního soudu Prezident Klaus od 20. března 2012 nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu, byť se uvolnila celkem tři místa (20. března 2012, 6. června 2012 a 28. ledna 2013). Rovněž nevybral místopředsedu ÚS. Podle návrhu žaloby prezident nevyvinul ani žádnou odpovídající činnost směřující k obsazení uvolněných míst s výjimkou podání Senátu dvou návrhů na jmenování, se kterými Senát nevyslovil souhlas.
Nejmenování Petra Langera soudcem Prezident Klaus po celé své druhé funkční období nerozhodl o návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu Městský soud v Praze svým rozsudkem z 15. června 2007 uložil tak učinit ve lhůtě šesti měsíců (rozsudek byl po zamítnuté kasační stížnosti prezidenta republiky shledán zákonným a správným rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 21. května 2008). Prezident tím podle návrhu žaloby hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.
Ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě Podle návrhu žaloby prezident po značnou část trvání svého funkčního období (od 7. března 2008 do 5. března 2012) otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, s nímž vyslovily souhlas obě komory Parlamentu (Sněmovna v květnu 2003, Senát v září 2003). Ratifikaci prezident dokončil až po výzvě Senátu z února 2012.
Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.